V dnešní době už není samozřejmostí, že člověk ve volném čase čte knížky. Existuje mnoho jiných aktivit, které dokáží bezpečně zkrátit volné chvíle. I ti, co čtou často, nemusejí nutně číst právě knihy, mohou hltat řádky novin, časopisů, reklamních letáků, jídelních lístků, sms zpráv nebo internetových stránek. Ale pravá Kniha, stránky spojené na jedné straně vazbou, už není tolik populární jako dříve byla. V dnešní uspěchané době si prostě tolik lidí nedokáže najít potřebný čas a chuť, aby se mohli začíst do nějakého příběhu, nechat se vtáhnout do děje a prožívat radosti a strasti hrdinů.

Budoucnost knih ovšem podle mne není zase tolik temná, vždy se pár jedinců se zájmem o klasiku nebo nová literární díla najde. Možná také patříte k těm lidem, co zažívají příjemné pocity, když dočtou stránku a s chutí a očekáváním otáčí list. A onen vítězoslavný pocit, když dočítáte poslední Kapitolu, Stránku, Odstavec, Větu a Slovo. Pocit, že jste dokončili něco, čemu jste se několik dní věnovali, co vám něco dalo, co vás něčím obohatí. Takto přečtená kniha se často uchytí v paměti tak pevně, že se vám příběh vybaví ještě dlouho poté, co jste knihu dočetli. Navíc je skoro společenskou nutností znát některé velikány světové literatury a jejich díla. Samozřejmě, že neumřete z toho, že neznáte Hemingwaye, Orwella nebo Steinbecka, ale v jistých chvílích se vám tato znalost může hodit.

Takovým delším opisem jsem se konečně dostal k tomu, co jsem dneska zjistil. Několik let už chodím do knihovny, za těch pár let jsem si už vypůjčil, otevřel a zase hned zavřel, nebo přečetl hodně knih. Přemýšlel jsem o tom, kolik a jaké knihy to asi mohly být. Zašel jsem tedy do knihovny a požádal tam knihovnici o seznam mých výpůjček. Vyskytl se sice nějaký problém s tiskárnou a tak jsem si musel všechny tituly opsat ručně, ale i přesto jsem získal seznam děl, které už prošly mou rukou. Už při opisování některých názvů se mi příslušné knížky vybavovaly. U jiných jsem naopak zapochyboval jestli nemám mžitky před očima, protože název knihy ani jméno autora mi nic neříkaly. Přesto jsem opsal úplně vše, co bylo v mé složce a tento seznam vám tu předkládám. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, jaké knihy jsem si vypůjčil ještě v dětském oddělení, kam jsem chodil dříve. Berte to tedy jako malý exkurz do mé četby za poslední čtyři, pět let.

Související články

• „Dny plynou a Čas utíká“
• Šťastný lup!
• Moje první cyklovzpomínka
• “Tajný deník” studenta Západoevropských studií
• Něco měkčího