In: Můj mikrosvět
25 Čer 2007Bylo léto,
letní větřík dovál mne až k Tobě,
přišla jsi pozdě, ale s úsměvem,
pocítil jsem jisté chvění kdesi v sobě.
Letní větřík stále vál,
poznal jsem Tě lépe a zamiloval,
zamiloval Tvoje kroky, Tvoje oči, Tvoji vůni,
celé nebe kdosi namodro namaloval.
Nesmělý studentík a kráska,
jeden nohy do iks, druhý do ó,
odvážil jsem ruku tvou do té své vzít,
chtělo se mi [...]
In: Svázáno vazbou
24 Čer 2007Existují témata, o kterých se mi, středoškolákovi ve výslužbě, píše špatně. Přesto mne již při prvním začtení do tohoto románu francouzského spisovatele Roberta Merla napadlo, že bych se o to pokusit mohl. A vzhledem k tomu, že knihu jsem přečetl téměř jedním dechem, prvotní nápad jsem se rozhodl uskutečnit.
Německo, roku 1913, despotický otec, jehož snem [...]
In: Mezi řádky
18 Čer 2007Tak jsem měl včera večer zase jednou velmi nevšední zážitek. Baletka mému srdci nejbližší včera večer ukončila svá studia na brněnské taneční konzervatoři. Viděl jsem ji tančit podruhé v životě, a proto se raději schovám za stručné prozaické konstatování situace: Mahenovo divadlo v Brně, plno lidí, nedalo se téměř ani dýchat, úžasná atmosféra a skvělé [...]
In: Škola, etc.
13 Čer 2007Konečně jsem se dočkal. Pomaturitní deprese, které následovaly po euforii a oslavách z obdrženého posledního středoškolského vysvědčení, snad už vzaly za své. Jejich původ bych hledal v nabourání několik let neměnného stereotypu, celkové psychické únavy a stále ještě nejistých výsledků přijímacích zkoušek. Připadal jsem si jako animované akvarijní rybky z filmu Hledá se Nemo, které [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.