Jsou tu zase, letos se přiblížily hodně rychle, pomalu jsem si toho nestačil ani všimnout. Nebýt těch vánočních stromečků v obchodech a všude vyhrávajících koled, snad bych i na dárky zapomněl. Ale zvládl jsem to všechno. V tuto chvíli dokonce plním i tu milou povinnost, popřát vám, čtenářům, pěkné Vánoce a krásný rok 2008. Nepokusím [...]
In: Mezi řádky
9 Pro 2007Trvalo to o třináct dní déle než původně mělo. Ranní námraza na semaforech u motolské nemocnice několikrát roztála, lidé postávající na zastávce před nemocnicí, po uši zahalení do teplých bund, se nesčetněkrát vyměnili s těmi, co přijeli v autobusech, z nově osazené javorové aleje na Vraclavské opadalo poslední listí, které taťka přejížděl ráfky svého bicyklu [...]
Seděl jsem ve studovně a pozoroval hlavy svých spolužáků, kteří usilovně obkreslovali Portugalsko, radili se jestli Duero doopravdy ústí v Portu a vůbec vypadali strašně chytře. Za nimi visel pedofilní obraz nahých, koupajících se dětiček. Občas jsem sklouzl očima na hromadu papírů přede mnou, na otevřený atlas a na spuštěné žaluzie, které bránily ve výhledu [...]
Ve středu večer jsem po vydatné večeři došel ke dveřím, na které někdo před chvíli zaklepal. Stál tam spolužák Karol z Bratislavy a já si vzpomněl na naší odpolední domluvu, že někam zajdeme. Umě jsem skryl překvapení a po chvilce jsme se vydali k výtahu, k vrátnici a ven do neskutečné říjnové zimy. Šli jsme [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.