Jsou tu zase, letos se přiblížily hodně rychle, pomalu jsem si toho nestačil ani všimnout. Nebýt těch vánočních stromečků v obchodech a všude vyhrávajících koled, snad bych i na dárky zapomněl. Ale zvládl jsem to všechno. V tuto chvíli dokonce plním i tu milou povinnost, popřát vám, čtenářům, pěkné Vánoce a krásný rok 2008. Nepokusím se o nějaký, dnes tak módní, článek brečící nad nárůstem konzumu a opomíjením tradičních hodnot. Přeji pěkné Vánoce úplně všem. Těm, pro které Vánoce představují nervový nápor, těm, kteří si je užijí s rodinou u televizní pohádky, lyžařům i prodavačům kaprů, i těm, kteří o Vánocích místo lahváče vytáhnou z ledničky Plzeň, všem lidem i studentům a vrátným na kolejích, prostě úplně všem, pro něž Vánoce něco znamenají:-)
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.