In: Mezi řádky
20 Čer 2008Dnes jsem ho konečně dostal. Šel jsem po něm delší dobu, chyběl mi. Švýcarský zabiják. Zabiják z nerezové oceli a s černým plastovým krytem. Dvě ostří, jedno velké, druhé malé. Otvíráky na konzervy, na láhve (vyzdvihávám vlatnosti pivních), nějaký ten šroubovák, vývrtka, bodec, pinzeta, dokonce i párátko. Jedno plastové párátko a vývrtka spolu se vším [...]
Nemám radost, že prohráli. Měli bílé dresy a ty prý jsou šťastné, Vláďa to aspoň říkal. Snažili se, ale málo. Prohráli, ale podali ruce. To je dobře. Pamatuji si už několik proher. Možná tam jsou víc zapsané než výhry. Třeba ta s Německem ve finále. Nebo s Jugoslávií, to jsem dokonce poslouchal v rádiu. Nizozemsko [...]
In: Můj mikrosvět
14 Čer 2008Nejsou to dny, jsou to jen chvíle. Je to jen občas, ale vadí mi to. Občas si připadám jako exponát na výstavě těch nejexotičtějších endemitů. Sedím za palisádou ledově železných tyčí, drbu se ve vlasech, ze kterých padají zbytky lupů, strniště na tvářích, požírám pomeranč a kolem chodí lidé. Známé tváře, některé jsem dlouho neviděl, [...]
In: Můj mikrosvět
10 Čer 2008Dost špatně se hádá, kdo si co myslí. Občas jdu po ulici a proti mně jde někdo jiný. Přemýšlím o tom, jestli ten druhý přemýšlí o mně, nebo třeba o tom, jestli ten, co jde proti němu – teda já – přemýšlí o něm. Taky se někdy zamýšlím nad tím, jestli ten druhý kdysi koukal [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.