Troufám si říct, že jsem dneska povýšil. A stačilo mi k tomu 500 SEK. Za tento obnos jsem si totiž pořídil vínového draka. Pro Logan Carinos, Svensk – Design. Tedy kolo. Švédsky cykel. Mohl jsem místo něj zakoupit pětadvacet čtvrtkilových másel nebo dvacet stopadesátigramových balení plátkového sýru. Zvolil jsem však cykel. A nebylo to pouze z lásky [...]
In: Erasmus
30 Čvc 2009Promiň Karle Čapku, ale neumím vymýšlet titulky a ten název se mi prostě hodí. A navíc už uplynulo těch sedmdesát let a tvé spisy už právo nechrání. Ale vážím si tě i tak, neboj.
Správná zpráva o jakékoli výpravě by asi měla začít obrázkem cílové destinace blikající na světelné tabuli. Mělo by se tím podařit nasměrovat [...]
Pokud vyrazíte do Budapešti vlakem, přivítá vás s největší pravděpodobností majestátní budova nádraží Keleti. Jestli se však vypravíte stopem a zastaví vám rumunský šofér velkého náklaďáku, který vám mává před očima biblí, vyhledává v ní své oblíbené pasáže a míří někam do Aradu, zřejmě vás vypustí na jedné z benzínových stanic na jih od Budapešti. [...]
Vjeli jsme do tunelu. Chvíli před tím jsem zahlédl blesk. Ránu jsem ale už neslyšel. Autobus se blížil k řece a poté pokračoval po mostě. Všude spousta aut a zataženo. Kapky deště bušily do oken a stěrače usilovně odháněly vodu.
Dálnice s několika pruhy v obou směrech, odbočky a přípojky. A liják. Další most a po levé ruce se [...]
Krátce před půlnocí. Skrz reklamou přelepené okno wroclawské noční tramvaje číslo 17 jsem pozoroval muže toužícího po cigaretě. Kolemjdoucí v bílé košili mu nabídl z vlastní krabičky a vzápětí se vrzající vagón dal znovu do pohybu. Za dobrou čtvrt hodinu jsme dorazili na konečnou, kde nás vyzvedl Ziemek a odvezl k sobě domů. Na verandě [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.