Usain s malou lahví plnou mléka, na levém rameni mu visí drobný gepard. Gepardě saje, Usain se usmívá. Popisek fotky mluví o Två fartvidunder! Neboli dvou rychlých netvorech. A vedle fotky je krátký článeček o jejich setkání v jakémsi národním parku v Naiorobi.

Allmänt. Världens snabbaste man har adopterat världens snabbaste djur. Världs- och olympiamästaren Usain Bolt, Jamaica, adopterade på måndagen en gepardunge vid ett besök i Nairobis nationalpark i Kenya. Bolt hade tidigare sagt att han var rädd för geparder eftersom de kan springa snabbare än honom, men efter att ha matat en två månader gammal unge med flaska ändrade han sig. TT-REUTERS

A já tomu po lehké práci s Norstedts engelska fickordbok rozumím. Rädd znamená be afraid of a matat je minulý tvar od feed.

Kousek nad Usainem kojícím geparda je článek o mladém švédském tenistovi Danielovi Bertovi, který právě přeskočil na žebříčku Inda Yuki Bhambriho a stal se světovou juniorskou jedničkou. Pod Usainem píší o změnách ve formuli 1, konkrétně ve stáji Williams a nakonec i zmínka o konci kariéry Henrika Larssona, který nyní uvažuje o přestupu k innebandy (florbal), ale musí počkat, až se mu zcela zotaví koleno.

Tolik stručný nástin strany 5 ve sportovní části jednoho úterního vydání Dagens Nyheter, které mi teď leží na stole. Stejně jako hromada dalších věcí rozmanitých tvarů a barev. Jmenovatel je však společný – svenska.

Můj příběh

Švédština. Již jsem o ní jednou psal. Byl jsem krátce po první lekci švédštiny pro začátečníky v  Revoluční. Začínalo nás pět, pak lidé postupně odpadali. Až jsem zůstal sám. Učitelka byla hypochondr nejtvrdšího kalibru a za celý semestr nedokázala pochopit, že nejsem příliš velikým fanouškem naslouchání životním příběhů cizích lidí. Navíc v situaci, když já jako klient platím za výuku cizího jazyka a nikoli za nezáživné tlachání v mojí mateřštině. Ale ty nejzákladnější základy jsem se naučil. Spíš sám.

Moje výchozí situace byla asi taková. Znalost angličtiny už delší dobu docela obstojně předstírám. Pokud bych se hodně snažil, trpěl hladem, umíral žízní a k tomu všemu bych narazil na Němce, který vůbec nemluví anglicky, asi bych ze sebe dostal nějakou větu typu: Ich mache mit Bobo oft einen Spaziergang. Takhle nějak bych alespoň popsal svoji němčinu. Bobo byl pes a moje němčina je pod psa. Oficiálně jsem B2, ale kdeže jsou loňské sněhy, nebo jak se to říká.

Vzhledem k tomu nebývalému štěstí, že moje mateřština naleží do slovanské větve jazyků (není ironie, mám ji vážně rád a neměnil bych), rozumím slovenštině a při doopravdy pořádné snaze polštině. Aspoň tedy nějakým slovům. Tyto dovednosti jsou mi při výuce švédštiny zcela na nic, ale pro načrtnutí celkového obrázku jsem je uvést chtěl. Kromě prvku chvástání se a vychloubání samozřejmě.

Ale znalost angličtiny a němčiny učení švédštiny jednoznačně ulehčí.

Nepříliš slavný začátek se švédštinou mne však neodradil. Po půl roce jsem se octnul v jámě lvové. Nabídli mi, že mne ty základy naučí znovu a ještě mi na to Evropa přispěje 469 euro ve formě měsíčního stipendia. Nedalo se odmítnout, a tak jsem na konci července napochodoval do jedné z učeben v Engelska parken, kde se vyskytují všichni uppsalští jazykáři, posadil se mezi Łukasze z Wrocławi a holčinu ze Singapuru a začal se vzdělávat. EILC – Erasmus Intensive Language Course – intenzivní kurz, rozuměj dvě hodiny denně, byl ukončen zkouškou, na kterou se někteří ani neodvážili přijít.

Zvládl jsem ji. Jak rád bych napsal, že jen a díky své pečlivosti, pilnosti, snaživosti, cílevědomosti a dalším skvělým vlastnostem. Ale lhal bych. Ze dvou důvodů. Zaprvé, zkoušku bych mohl popsat mnoha přídavnými jmény, ale slovo těžká by mezi nimi chybělo. A zadruhé, výše uvedenými vlastnostmi disponuji pouze ve velmi omezené míře. A není to rozhodně falešná skromnost, ale dlouhodobá osobní a bolestná zkušenost.

Jako bonus jsem si vyplnil žádost o zařazení do kurzu pro mírně pokročilé a vychválil jsem se v motivačním dopise, který mi svým podpisem schválil fakultní koordinátor. A na začátku září jsem seděl zase v jiné místnosti a představoval jsem se jiné skupince studentů, ve které ale znovu převažovali Němci.

Zaplatil jsem si žlutou učebnici s názvem Rivstart A1+A2 a pustil jsem se do práce. A teď se blíží konec třetího měsíce. Zároveň to pomalu znamená i vzájemné zúčtování, které ověří, jestli jsem skutečně A2. No uvidíme.

Stupeň A2: Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb.

Více o Evropském referenčním rámci pro jazyky zde.

Jak na to, alias kouzelná formule: diverzifikovat

A teď bych měl asi trochu přiblížit tu exotiku, která se jmenuje švédština, alespoň lehce se odprostit od sebestředných popisů, napsat pár rad, užitečných postřehů a tipů a celkově vytvořit nějakou tu přidanou hodnotu.

Každému vyhovuje jiný způsob výuky, o tom žádná. Někdo musí poslouchat, jiný mluvit, další psát. Zároveň však existují nějaké základní podmínky, které výuku umožní a v ideálním případě i usnadní. Důležitý je dobrý učitel, vhodné pomůcky a hlavně pak chuť se jazyk skutečně naučit.

Je to sice zkratkovité, ale i tak by se dalo říct, že takové podmínky jsou přesným opakem mé dosavadní zkušeností s výukou jazyků. Přístup ve stylu kašlu na to, stejně dostanu jedničku, nebo dvojku jsem praktikoval snad během celých osmi let na gymplu. Zároveň je ale chyba i někde v systému výuky. Nemám ambice předkládat návrhy na reformu školství, ale nezáživné a nudné. To jsou dvě slova, která se mi vybaví jako první při vzpomínce na ty hodiny cizích jazyků na vysokomýtském ústavu. A nemám iluze, že by to jinde bylo příliš odlišné. Všechna čest výjimkám! Stupidní cvičení pracující s nezajímavými texty o stavbě přehradních nádrží, veletrzích zemědělské techniky a panelákových bytech. Chaotické vysvětlení gramatiky a demotivující učitel, který vypadal více znechucený než všichni studenti dohromady. Více než cizí jazyk se mluvilo česky, pokud se tedy někdo vůbec odvážil promluvit.

Ale zpět k těm základním podmínkám. Učitel. Ten můj se jmenuje Stefan Axelson (pouze jedno „s“). Nejenže je plešatý a nosí brýle, ale je i vtipný a umí. Nejen švédsky, ale i spoustu jiných řečí. Během hodin ale mluví pořád švédsky. Žádná komplikovaná souvětí s osmi větami vnořenými, čtrnácti neznámými slovíčky a přízvukem odněkud ze Skåne nebo Dalarny, ale taková ta jednoduchá švédština. Pokud je učitel vskutku dobrý, dokáže vše vysvětlit i bez použití angličtiny nebo jiného únikového jazyka. A Stefan dobrý je. Tudíž skoro žádná angličtina, o češtině se nemá cenu ani bavit. A ono to funguje.

Pomůcky pro učení se jazyka. Čtení, psaní, poslouchání, mluvení. Jak jsem už psal, každý to má jinak, ale nejlepší je asi kombinace všeho. Rivstart se ukázala jako velmi dobrá volba učebnice. Kniha nabízí ideální poměr gramatiky a slovní zásoby, poměrně zajímavé texty s postupně se zvyšující obtížností a především množství dalších cvičení. Ty jsou navíc přístupné on-line, nebo na přiloženém CD, na kterém lze najít většinu textů a cvičení namluvených spoustou rodilých mluvčích. Tudíž frontální útok na ušní bubínky a šedé buňky mozkové obecně.

Pro vylepšení slovní zásoby jsou velmi silnou zbraní 8 Sidor, nebo-li 8 stránek. Jedná se o on-line přístupné noviny ve švédštině a zároveň tak i další zdroj informací. Nachází se tam spousta krátkých zpráv napsaných jednoduchým stylem, které je možné číst a zároveň i poslouchat po kliknutí na kouzelné tlačítko Lyssna, čili poslouchej.

Dalším nezanedbatelným faktorem je moje chuť se ten jazyk naučit. Jaká to změna oproti polehávání na lavici s tou neskutečně velikou a navíc ještě zelenou a ošklivými obličeji pomalovanou učebnicí němčiny. Teď to dělám dobrovolně. Nikdo mě nenutí, jen si prostě říkám, že je celkem fajn objednat si en kopp kaffe och en kannelbulle ve švédštině.

A pak tu máme další pomůcku, a to Švédy. Oni sice strašně rádi mluví anglicky a i babička v supermarketu je vám v angličtině schopná vysvětlit, že si vás spletla se Švédem a že se jenom chtěla zeptat, jestli jste neviděl mouku, ale stejně vás k nim ten jejich mateřský jazyk docela přiblíží. Tudíž konverzovat s nimi. Je to zadarmo a je to docela fajn.

A jako bonus na závěr, před tím než vás zavalím spoustou odkazů a užitečných materiálů, jedno varování: “Švédština je vážně vcelku jednoduchý jazyk.”

učebnice Rivstart - ukázky z knihy, klíč k cvičením a další materiály k dalšímu studiu (pro zobrazení potřebujete Adobe Reader)

noviny 8 Sidor – on-line přístupné noviny v jednoduché švédštině s možností poslouchat veškeré články po kliknutí na tlačítko Lyssna, poměrně široká databáze starších článků

slovník Lexin - on-line slovník švédštiny, bohužel nemá česko-švédskou verzi, najdete tu ale verzi mimo jiné španělskou, ruskou, chorvatskou, hlavně však anglickou

noviny DN - Dagens Nyheter, již pro pokročilejší studenty, zřejmě největší švédské seriózní noviny

SVT - švédská veřejnoprávní televize, pod tlačítkem SVT Play naleznete archiv televizních pořadů a programů

Sveriges Radio – jedna z alternativ pro poslouchání švédštiny, znovu pod odkazem Lyssna

Související články

• Rok na Uppsala Universitet, rok v Uppsale, rok ve Švédsku, I. část
• 13:27 – Strkám hlavu do úlu, abych se podíval, jak se mi rojí včely
• Rok na Uppsala Universitet, rok v Uppsale, rok ve Švédsku, II. část
• Innebandy, to je švédsky florbal
• Paavo Nurmi, Emil Zátopek, Haile Gebrselassie, Ondřej Pokorný