In: Svázáno vazbou
6 Kvě 2010
SMS odeslaná ze vzdušného prostoru nad střední Afrikou v dubnu 2005.
Takhle začíná další kniha Erlenda Loe, se kterou jsem strávil pár dnů. Měla jen nějakých 160 stránek. Ale abych se dostatečně pochlubil, byla celá ve švédštině. Což sice není Norova mateřská řeč, ale docela nebezpečně se jí přibližuje. Ve švédštině se kniha jmenuje Gör vad du vill, což znamená to samé jako můj originální nadpis, v norštině pak kniha vyšla pod názvem Muleum. V češtině pro jistotu nevyšla vůbec.
Tedy zatím, nakladatelé se totiž docela snaží a po Naivní. Super., o které jsem pro svůj vlastní duševní klid radši ani nepsal, po Dopplerovi, o kterém jsem s klidem psal, po Faktech o Finsku a po Rybě, o kterých jsem psát zatím nestihl, a po Tichých dnech v Mixing Part, které by měly údajně vyjít tento rok, třeba dojde řada i na Dělej, co chceš, nebo na Muleum a já bych byl nerad, aby vás pak přítomnost této knihy mezi těmi našimi hraničními velehorami nějak připravila o rovnováhu.
Julie, adresátka té SMS ze vzdušného prostoru nad střední Afrikou, je osmnáctiletá Norka. A společně s tátou, který SMS poslal, se s Afrikou tvrdě srazilo nejen letadlo, ale i její matka a bratr Tom. Takže ona zůstala sama ve velkém domě v Oslu. Jen s polským obkladačem Krzysztofem, který pracuje na obkládání jejich bazénu. Tedy, na jejím bazénu.
Julie si píše deník a kniha je tímto deníkem. Den za dnem Julie popisuje, jak se cítí ztracená. Tak vymýšlí plán na sebevraždu, která se nepovede kvůli rychlému pokroku ve vývoji horolezeckých materiálů s důsledkem příliš elastických lan a provazů. Před svým psychologem pak utíká z Norska a s plánem létat tak dlouho, až se ocitne na palubě padajícího letounu, krouží kolem světa a tráví svůj čas na letištích. A vůbec má další zajímavé myšlenky.
Ale o nich psát nebudu. I když jsou neskutečně vtipné. Jen si počkejte a sami se pobavíte.
Loe nijak nezklamal a já jsem sám sebe se švédštinou překvapil. A já sám sebe docela rád překvapuju.
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.
3 Komentářů k Dělej, co chceš
Vendy
Květen 6th, 2010 at 19:27
Fuj, až mě zamrazilo. Je to (alespoň částečně) podle skutečnosti?
Reply
Teri
Květen 6th, 2010 at 19:48
Hledání odpovědí smyslu života na cestách je vždycky zajímavý. A navíc ještě v letadlech… ouch
) Škoda škoda, že to nevyšlo i česky. Anebo by to mohla být motivace, abych na podzim na tom Erasmu na švédštině zamakala… Dík moc za zajímavej tip.
Reply
Ondřej Pokorný
Květen 6th, 2010 at 21:16
Skutečný to samozřejmě není, ale detaily má výborně propracovaný. Ať už se jedná o vítěze short-tracku na olympiádě v Turíně, nebo epidemii ptačí chřipky v Rumunsku, s detaily si Loe vždycky umí pohrát. Navíc to má myšlenku a je to úžasně vtipný.
A švédštinu doporučuju!
Reply