Kde budu bydlet? Co se budu učit? Kam můžu jít večer na pivo? Jak daleko je nádraží? Vystačí mi peníze? A mnohé jiné. Spousta otázek se mi honila hlavou před tím, než jsem poprvé usedl do letadla směr Sever a zakotvil v Uppsale kvůli svému dvousemestrálnímu pobytu Erasmus. Odpovědi se nehledaly úplně snadno. Abych předešel podobné situaci u budoucích studentů na Uppsala Universitet, napíšu vám návod. Jestli se chcete nechat školou, městem i zemí překvapit, což je samozřejmě také strategie, tento článek přeskočte, adresu zapomeňte a nechte to osudu. Já na osud nehraju, v informacích je totiž síla.

Zkusím zapojit i systém a strukturu a třeba zde pak najdete něco užitečného. A ti, kteří do Uppsaly studovat nemíří, mohou alespoň nasát atmosféru. Pokusím se představit školu, studenty, město, ubytování, zajímavosti, drobnosti a další věci, které jsou s mým rokem ve Švédsku spojené. Není možné napsat o všem, ale to nejdůležitější se snad povede vystihnout. Kvůli rozsahu a přehlednosti článku jsem se ho rozhodl rozdělit na dvě části a každý z nich pak dále rozčlenit na kapitoly. Takže, Uppsala přichází.

Univerzita a město

Uppsala Universitet se řadí mezi nejstarší evropské univerzity a stejně jako ta naše Karlova v Praze se tím velice ráda chlubí. Tyhle staré školy se dokonce sdružují ve spolku zvaném Coimberská skupina a přestože o něm nic víc nevím, tuším s pomocí těch nejtemnějších stereotypů a předsudků, že se tam rektoři a děkani v parukách plácají po ramenou a oslavují jeden druhého za hromového Gaudeamus Igitur. Prostě tradice. Tudíž před číslovkou 1477, kdy byla škola založena, jen tak neutečete. Jak už z logiky věci vyplývá, nachází se v Uppsale, která je s přibližně 140 000 obyvateli čtvrtým největším švédským městem. O charakteru města pak hodně naznačí číslo 40 000, jelikož tolik studuje na univerzitě studentů. Jeden ze tří a půl člověka je student. Což je hodně. Studenti jsou všude a studenti jsou ten kredit, který Uppsala má. Je to náběh na klišé, uznávám a jistě, stojí tu úžasná katedrála, největší v celé Skandinávii, pokud rádi pěstíte a chováte, potěší vás všudypřítomný Karl von Linné, jestli jste fanatik do OSN, narazíte tady na hrob Daga Hammarskjölda (není překvapivé, že oba jsou s městem spojeni především kvůli univerzitě), kdyby vás zajímal bandy hokej, na finále švédské ligy musíte do Uppsaly, ale pokud se řekne Uppsala, tak to znamená univerzita a studenti.

Těch 40 000 studentů je rozesetých po různých fakultách a institutech univerzity a psát nějaká moudra o celé škole je pro jednoho ze 40 000 téměř nemožné. Stejně jako porozumět molochu zvanému Univerzita Karlova trvá několik let (pokud je to vůbec možné), pochopit celou Uppsala Universitet nejde za jeden či dva semestry. Pokud se dá věřit žebříčkům a různým ukazatelům kvality, dosahuje Uppsala tradičně na velice slušná čísla a společně s další švédskou univerzitou v Lundu, dánskou Kodaní, norským Oslem a finskými Helsinkami je tím nejlepším, co sever Evropy nabízí.

Slabinou těchto žebříčků jsou však nezohledněné rozdíly mezi jednotlivými fakultami. Stejně jako diametrálně rozdílné fakulty v Praze, standart se liší i v Uppsale. Já se mohu zmínit jen o fakultách a institutech, na kterých jsem sám studoval a co se kvality a náročnosti studia týče, zklamán jsem víceméně nebyl.

Ještě před tím bych ale měl napsat alespoň nějaké to minimum o systému univerzitního vzdělávání ve Švédsku, který se od toho našeho poměrně liší. Vzdělání je stejně jako u nás rozděleno na bakalářské a magisterské, v tom rozdíl není. Švédské univerzity však nedělají žádné přijímací zkoušky. Vše záleží na vašem průměru ze střední školy, které jsou všelijak specializované, a student se tedy již poměrně mladý rozhoduje, jakým směrem se budou jeho kroky dále ubírat. A když je hodně dobrý, dostane se třeba na politologii v Uppsale. To je jenom příklad. Akademický rok začíná již na začátku září a je sice rozdělen na dva semestry, stejně jak to známe my, ale není v něm žádné zkouškové období. Studenti totiž studují vždy pouze jeden kurz (mohou samozřejmě i víc zároveň, ale není to nutné ani žádoucí). Jeden kurz obvykle trvá jeden měsíc a na závěr měsíce se organizuje hromadné veselí ve formě zkoušky. Zkouška je až na naprosté výjimky písemná. A provádí se buď formou domácí práce (take-home exam), nebo čtyřhodinovým maratónem ve velké hale pod dozorem švédských důchodkyň, zapisujících vaše odchody na záchod a ostřížím zrakem kontrolujících opisování. Hodnocení je zcela anonymní a podvádění prakticky nemožné. Kam se hrabe slavná Univerzita Karlova. Na druhou stranu absence mluveného projevu není rozhodně ideální. Jeho náhradou jsou do jisté míry semináře, které jsou však nedílnou součástí výuky jen na některých institutech.

A nyní s nepatřičným pocitem, že jsem problematiku švédského školství osvětlil, můžu pokračovat. Nevím si příliš rady s překlady švédských názvů institutů do češtiny, berte je tedy s rezervou. Většina mých kurzů byla organizována katedrou politologie (Statsveteskapliga institution). Katedra nabízí velmi kvalitní kurzy tzv. rozvojových studií, které skutečně i naprosté začátečníky zasvětí do problematiky rozvojové pomoci a problémů s tím spojených. Stejně tak se nechá vybrat i z nabídky komparativních předmětů zaměřených na evropskou politiku a právo (pokud tedy takový druh předmětů může vůbec někoho zajímat…). Na katedře se dá zapsat i do typických „erasmáckých“ předmětů jako je např. Swedish Politics, snažící se lehce představit švédské reálie. Snažící se. Lehce se snažící. Tak jednoduchý kurz by se totiž mohl vyučovat na střední škole. Ale je to spíše výjimka potvrzující pravidlo. Celkově je výběr předmětů dostatečně pestrý a úroveň docela vysoká. Ano, i neudělat zkoušku se dá…

Krátkou zkušenost mám i s katedrou historie (Historiska institution) a katedrou kulturní geografie (Kulturgeografiska institution). Na každé z nich jsem studoval jen jeden předmět a na jejich hodnocení to je žalostně málo. Obzvláště proto, že oba předměty byly z kategorie „erasmácký“, tudíž úroveň nic moc, s důrazem na slově „nic“. V případě historie sice poměrně zajímavý kurz o menšinách a migrantech, ale rozhodně ne na úrovni studentů třetího ročníku, u kulturní geografie se nemá cenu ani pozastavovat. Snad jen, že zkušenost s tímto kurzem mi zabránila napsat u kurzu Swedish Politics, že to byl nejjednodušší předmět, který jsem kdy měl. Dalo by se říct, že normální kurzy a předměty jsou velice dobré, kurzy čistě pro výměnné studenty jsou hrozné.

Trochu specifické místo pak má katedra severských jazyků (Institutionen för nordiska språk), kam jsem během celého roku docházel na kurzy švédštiny, o které se zmíním ještě níže. Tady jen poznamenám, že učitelé švédštiny jsou výborní a výuka jazyka vskutku dobrá.

Studenti a studentské spolky

Už jsem zmínil těch 40 000 studentů, kteří dělají Uppsalu Uppsalou. Většina z nich jsou samozřejmě Švédové, i když ostatních není díky velkému množství výměnných smluv vůbec málo. Mezinárodní prostředí dotváří i velké množství pedagogů a PhD. studentů pocházejících prakticky ze všech koutů světa. Vzhledem ke studentskému charakteru města není příliš problém narazit a stýkat se Švédy. Je sice poměrně logické, že místní se horlivě nehrnou do vytváření přátelství s lidmi, kteří za semestr nebo dva Uppsalu opustí, ale o žádnou přílišnou segregaci se v Uppsale nejedná. Důvody jsou asi tři hlavní – společné přednášky, společné bydlení a studentské nationy. Přednášky jsou již trochu zmíněné v předchozí kapitole, o bydlení se rozepíšu později a teď osvětlím ty nationy.

Pravým hybatelem společenského života v Uppsale jsou studentské nationy. O těchto organizacích se jistojistě dozvíte hned na začátku pobytu a stejně tak jsem si jistý, že budete dlouho dumat nad tím, do kterého z nich se zapojit. Vysvětlit pak, co to ten nation vlastně je, už tak jednoduché není. Nation to je studentský spolek, kterých je v Uppsale třináct a každý student musí být členek jednoho z nich. Tato organizace řízená pouze studenty pak nabízí skutečně pestrou nabídku toho, jak strávit volný čas. Každý nation má své sídlo, které se může stát vaším druhým domovem. Najdete tam knihovnu, hospodu, kavárnu, křesla s televizí, kroužek florbalu (tomu slovu ale Švédi nerozumí, je to prostě innebandy), fotografování, mají tam i kněze, poskytují ubytování, zpívají ve sboru, píší noviny nebo hrají divadlo. Je to vážně směs všeho možného. V jednom moudru jsem vyčetl, že nationy jsou takové, jaké si je studenti udělají. Což je vlastně pravda. Pokud máte nápad, měl by váš nation být tím místem, kam s ním jít a kde se bude realizovat.

Možná právě kvůli tomu nakonec zjistíte, že i přes drobné rozdíly mezi jednotlivými nationy, je víceméně jedno, který z nich zvolíte. Všude narazíte na zajímavé lidi, ve všech můžete v kuchyni vařit večeře, v klubu vybírat vstupné nebo v restauraci roznášet obědy. Jména nationů odkazují na historii a způsob jejich vzniku, kdy se postupně začali studenti pocházející z jednoho regionu sdružovat a organizovat až nation vznikl. Některé nationy jsou veliké, v jiných je hodně mezinárodních studentů, jinde nejsou skoro žádní, nějaké mají vegetariánskou restauraci, jiné zase jednou za čas klub pro gaye a lesbičky. Někde pořádají živé koncerty, jinde zase hrají ping-pong.

Já jsem byl celý rok členem Kalmar nationu, což je jeden z těch menších, ale poté co zaplatíte členský příspěvek v jednom z nationů, nijak vás to neomezuje, pokud se chcete účastnit akcí nationů jiných. Omezení je však, a to je velmi důležité, pro všechny ne-studenty, kteří do nationu jednoduše přístup nemají. Nationy jsou jen pro studenty. A i kvůli tomu jsou ceny v restauracích, hospodách a klubech přizpůsobeny studentským možnostem. Ceny piva od 20 SEK jsou více než příjemnou změnou oproti jiným místům, kde se s třetinkou piva pod 50 SEK nesetkáte.

Nationy pak pro výměnné studenty nabízejí snad jedinou možnost, jak si vydělat nějaké peníze.  Výplata je sice zcela směšná a téměř nikdo tam nepracuje kvůli penězům, ale ta možnost existuje. Jinak jsou pracovní možnosti hodně omezené. Pokud tedy nemluvíte švédsky.

Přestože všeobecná znalost angličtiny je mezi Švédy neskutečně rozšířená a není vůbec problém narazit třeba na bezdomovce, který vám skvělou angličtinou vysvětlí, kudy ve Stockholmu z nádraží do centra, stejně je neznalost švédštiny do jisté míry bariérou. Naprostá většina lidí se jednoduše cítí pohodlněji, pokud se mohou vyjadřovat ve svém rodném jazyce a Švédi nejsou samozřejmě výjimkou. Pokud narazíte na skupinu Švédů, je naivní si myslet, že kvůli vám začnou najednou mluvit anglicky. Co se týká české perspektivy, existuje zde navíc poměrně jasná komparativní nevýhoda (i takové obraty mne učí ve škole), jelikož na češtinu není zvědavý téměř nikdo a na bezchybné odrecitování vyjmenovaných slov po „b“ tu moc lidí neulovíte (a upřímně, kdo si na ně vůbec vzpomene), ať už jsou záměry lovu jakékoli.

Poměrně zajímavou cestou, jak sociálnímu vyloučení předejít, je, kromě stýkání se s ostatními výměnnými studenty, studium švédštiny. Již jsem se tomu věnovat dosti podrobně v  jednom z minulých článků, tudíž zde jen stručně a úderně uvedu, že švédština je poměrně lehký jazyk, především pro ty z vás, kteří kromě angličtiny ovládají alespoň trochu němčinu. Výuka švédštiny je v Uppsale organizována univerzitou jak pro úplné začátečníky, tak i pro pokročilé a jak už je zvykem švédského welfare state, výuka je zcela zadarmo. Navíc pro studenty z jiných než humanitních směrů může být výuka jazyka zajímavou a nezvyklou zkušeností. Nemůžete sice očekávat, že po jednom semestru budete plynně okouzlovat blonďaté Švédky v klubu, ale po nějakém čase začnete rozumět psané řeči a pak třeba i mluvené. Je jen a pouze na vás, kolik do švédštiny investujete a jak ji budete používat. Švédi, kteří sice rádi svojí angličtinu používají, ale zároveň je pro ně setkání s anglickým mluvčím něčím natolik exotickým jako pro Čecha rozhovor se Slovákem, to určitě ocení.

Se švédštinou přímo souvisí i další zajímavá věc, která jednoznačně obohatí váš celý pobyt, a to je letní EILC kurz. Jedná se o kurz jazyka, který univerzita nabízí během léta, konkrétně celý měsíc srpen. Díky tomuto kurzu si můžete Uppsalu osahat o něco dříve než většina ostatních studentů. Seznámíte se s prostředím a poznáte jiné výměnné studenty z různých oborů. Učební zátěž je minimální a měsíční stipendium v plné výši pobyt jednoznačně zpříjemní.

Ubytování a finance

Jako výměnný student nemusíte prakticky nic velikého zařizovat, jelikož švédská byrokracie ráda řeší problémy za ostatní, ta univerzitní pak není výjimkou. Jediným krokem je tedy zakřížkovat v přihlášce na školu, že máte zájem o ubytování a vybrat si to své prioritní. Možností je několik, a přestože se Uppsala potýká s chronickým nedostatkem ubytovacích kapacit, nesetkal jsem se s výměnným studentem, který by ubytování nedostal. Standart bydlení je poměrně slušný, v porovnání s kolejemi v Praze pak hodně vysoký. Drtivá většina studentů bydlí v koridorech, což znamená uzavřenou chodbu pro několik studentů, kteří spolu sdílí kuchyň. Počet obyvatel koridoru se pak liší od lokality k lokalitě, začíná na 5 a končí u 12. Každý z nich pak má svůj vlastní pokoj s koupelnou a záchodem, to celé o velikosti kolem 20 m². Ceny se pohybují kolem nějakých 3 000 SEK měsíčně.

Většina výměnných studentů bydlí na Flogstě, což je takové studentské ghetto na kraji města, na kole nějakých 15 minut od centra. Nachází se tu 16 paneláků plných studentů a Flogsta je destinace věru živá. Se vším, co to obnáší. Párty se pořádají snad každý druhý večer, v zimě je to na chodbách, v létě zase na střechách. Flogsta nespí. Tedy, Flogsta spí mezi třetí ráno a obědem. Cenou za tuto živost je neustálý ryk, nepořádek a po nějaké době možná přesycenost hudbou, tancem a alkoholem. V praxi to pak vypadá, že většina Švédů se po dvou semestrech na Flogstě stěhuje z ghetta pryč. Já bych udělal to samé. Ale na jeden, dva semestry je Flogsta dobré místo.

Opakem Flogsty je pak Kantorsgatan. Nachází se na druhé straně města, zhruba stejně daleko od centra jako Flogsta, tím však veškerá podobnost končí. Kantorsgatan je klidná. Kantorsgatan je mrtvá. Každému vyhovuje něco jiného, ale i na extrémní klid vyhledávající studenty může být Kantorsgatan příliš. Na druhou stranu tam bydlí docela dost Švédů a přes ulici je mešita. Což je jistě nádherné.

Jako takový průměr se pak jeví Rackabergsgatan, která se nachází velice blízko univerzity a centru Uppsaly, je poměrně klidná, ale zároveň se tam občas i něco děje. A pokud ne, je to na Flogstu na kole asi 5 minut. Největší problém je tedy asi naučit se správně vyslovit adresu svého bydliště. Mešita tam sice není, ale na hřbitov je to asi 20 metrů.

Co se peněz, příjmů a výdajů týče, počítejte s tím, že stipendium, které jako Erasmus student dostanete, vám stačit nebude. Budu samozřejmě konkrétnější. Na akademický rok 2009/2010 bylo měsíční stipendium 469 EUR, které jako student Univerzity Karlovy dostanete ve dvou splátkách, první před odjezdem do Švédska, druhou přibližně v polovině února. Vzhledem k ceně ubytování, pro usnadnění používám kurz 1 EUR = 10 SEK, ve výši nějakých 300 EUR vám ze stipendia po jeho zaplacení zbude kolem 150 EUR, což na měsíc nestačí. Nemám nějakou přesnou statistiku, kolik jsem za měsíc průměrně utratil, ale společně s 6 000 CZK měsíčně, které mi posílali rodiče, jsem víceméně vyšel. Není potřeba dodávat, že jsem neušetřil ani korunu. Bylo by to asi možné, kdybych zůstával každý večer doma, nikam necestoval a živil se jenom knäckbrödem a těstovinami s köttbullar, ale můj švédský zážitek by pak rozhodně nebyl tak bohatý, jaký je.

Ceny potravin poměrně odpovídají těm českým, jen s tím rozdílem, že 1 SEK = 2,5 CZK v přibližných hodnotách. Služby a alkohol jsou mnohem dražší, oblečení vyjde přibližně stejně. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je Skandinávie samozřejmě dražší, pokud však jde přímo o Švédsko, tak to je mezi svými severskými sousedy zemí nejlevnější a všichni sem jezdí nakupovat, což je z českého pohledu docela nepochopitelné. Pohled Čecha, který strávil nějaký čas v Norsku, Dánsku nebo Finsku je více chápavý. Pokud k penězům přistupujete alespoň trochu rozumě, neměla by nastat situace, že by vás roční pobyt ve Švédsku zcela finančně zlikvidoval.

Pokračování příště.

Související články

• Rok na Uppsala Universitet, rok v Uppsale, rok ve Švédsku, II. část
• Bolt adopterade fartvidunder
• 13:27 – Strkám hlavu do úlu, abych se podíval, jak se mi rojí včely
• První modro-žlutá vlaštovka, další budou následovat
• Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka, kilo chleba, kilo cukru