‘Allo, ‘allo, zis is Night’awk, are you receiving me?

12 Led 2012

2 470 minut odpovídá více než 41 hodinám, což jsou zase skoro dva dny. Možná je ve výpočtu chyba, to nevím, znovu to počítat ale rozhodně nebudu. To vím. Ukazuje to tak moje kalkulačka. Je plastová se zeleným tlačítkem Enter a nelíbí se mi. A navíc ji ovládám já. Prostě kombinace, za kterou neručím.

Ať tak či onak, 2 470 minut je spousta času. A 2 470 minut trvá dohromady všech devět řad britského seriálu ‘Allo, ‘Allo!. Všech 2 470 minut jsem za poslední tři měsíce zvládnul zhlédnout. Neunikla ani jediná.

Můj stařičký počítač chroustal všech 85 epizod při snídaních, během líných odpolední, ve chvílích, kdy jsem měl připravovat prezentace o potratech v Irsku a alkoholu ve Švédsku (ano, i to jsem za poslední tři měsíce dělal), když jsem v kuchyni opatrně seškrabával halušky z dřevěného prkýnka do vařící vody a také před spaním. Chroustal ty epizody prostě docela dost často. Já ty minuty hltal před ním. Byli jsme dobrá dvojka. Já a můj věrný druh počítač. Dnes jsme dohodovali. Jak jeho (a také mojí) operační pamětí procházely poslední minuty seriálu, začínal jsem cítit prázdno. René – Hero of the Resistance, Herr Otto Flick – „you may kiss me“, Michelle – „listen very carefully, I shall say this only once“, Officer Crabtree – „I was pissing by the door…“ a celá řada dalších mi totiž ty snídaně a líná odpoledne během posledních tří měsíců úspěšně zpříjemňovali.

Během své desetileté aktivní kariéry (1982-1992) se ‘Allo, ‘Allo! stal jedním z historicky nejúspěšnějších britských sitcomů. BBC se v této parodii na hrdinné příběhy z druhé světové války podařilo sestavit osazenstvo okupovaného francouzského městečka tak dokonale, že se během všech jeho devíti řad dozvíte víceméně všechno o celém konfliktu. Příběh odehrávající se z velké části v Reného kavárně na náměstí v Nouvionu to navíc předkládá neskutečně vtipnou formou. Snaha francouzských odbojářů vrátit přes La Manche sestřelené britské letce se prolíná se vzájemným zcizováním obrazu The Fallen Madonna with the Big Boobies mezi německými důstojníky, Gestapem a nedobrovolným odbojářem Reném. Úsilí téměř všech žen v seriálu vystupujících o srdce pupkatého a plešatícího Reného se zase mísí s pokusy starého funebráka Monsieura Alfonse – „Alfonse, undertaker, swiftly and with style“ o ruku Reného manželky a zpěvačky s nezapomenutelným hlasem Madame Edith.

Konverzační humor celého seriálu je kouzelný. Italský kapitán Alberto Bertorelli vysvětluje řady medailí hrdě vystavené na své uniformě takto: „The first row are for service in Abyssinia. The second row are for service in North Africa.“ A poslední řada? „They are for servicing Fiats!“ Stereotypní homosexuál Lieutenant Gruber zase na Reného otázku ohledně utajovaného dynamitu: „Do not tell me, that you have a dynamite in your trousers?“ odpovídá se zálibným úsměvem: „René, do not listen to gossips.“

Snad ještě lepší než humor, jsou jazyky, jimiž hrdinové seriálu mluví. Všichni používají angličtinu, ale francouzské, německé a italské postavy nerozumí Britům ani slovo. Ti zase neznají ani slovo ve „francouzštině“. Angličtina s francouzským přízvukem, jež seriálu zcela dominuje, pak mým uším doslova lahodí. A to už od té doby, kdy jsem před pár lety ve Švédsku bydlel s několika Francouzi, kteří mne svou výslovností celý rok doslova ničili.

Možná trochu překvapivě dostal ‘Allo, ‘Allo! příležitost představit se i českým divákům. Seriál byl nadabován do češtiny a pod názvem Haló, haló ho již několikrát vysílala Česká televize. Nicméně právě kvůli jazykům a přízvukům seriálových hrdinů doporučuji všem, kteří aspoň trochu mohou, sledovat seriál v původním znění. V češtině přijdete zejména o to kouzelné „H“, které Francouzi z nějakého tajemného důvodu nikdy nedokážou vyslovit.

Paradoxní na této opěvující amatérské recenzi třicet let starého seriálu je, že se její autor vlastně za žádného velkého seriálového fanouška nepovažuje. Dokonce ani neví, jestli se v článcích o seriálech slovo recenze vůbec používá. Ano, MacGyver, byl můj dětský hrdina, Michael Knight, černý stín letící krajinou mne připravil o nějaký čas a s Červeným trpaslíkem jsem se také hodně natrápil, ale soustavné sledování seriálů se mi zatím vyhýbalo. Odolal jsem Dallasu, odolal jsem Esmeraldě, zvládl jsem i nápor 24 hodin, stejně jako HIMYM, The Office nebo Doktora House, ale ‘Allo, ‘Allo! mne dostalo. Jestli máte 2 470 minut nazbyt, hodně snídáte a sem tam zažijete líné odpoledne, třeba vás dostane taky.

Seriálový amatér se vzhledem k poslednímu vývoji trochu obává dnů následujících. V sobotu bude v divadle sledovat Jistě, pane ministře!, tak těžko říct, co přijde poté. Tenhle seriál má totiž 38 dílů, tak abych se brzy znovu netrápil se svou kalkulačkou a nepočítal, kolik že je to minut a dnů…