In: Mezi řádky| Škola, etc.
3 Zář 2010Sigbjørn Johnsen se jmenuje norský ministr financí. Jeho telefonní číslo je +47 22 24 41 00. Není to asi žádná tajná informace, protože tohle číslo jsem právě našel u jeho fotky na stránkách norské vlády. Sigbjørn se narodil v roce 1950 v Lillehammeru a má jistě velké sociální cítění, protože patří k norské Arbeiderpartiet, což jsou sociální demokraté. [...]
In: Mezi řádky
11 Čvc 2010Představte si komára. Tedy spíše komáří samičku. Protože komáří samci krev nesají. A tahle komářice krouží někde nad Ústím nad Orlicí. A asi dvacet kilometrů po proudu Orlice, třeba v Chocni u náhonu se prochází člověk, vydechuje oxid uhličitý, potí se a tak všelijak vyzařuje člověčinou. Ta komářice má vážně hlad, potřebuje krev a ona je [...]
Hudba a pestrý klip s labutí, žábou, poletujícím andílkem a královským palácem ve Stockholmu v televizi. Vlezlá hudba. Kýč. SVT1. První kanál švédské televize. Přímý přenos ze střechy královské opery. Pod střechou hrají Turandot, na střeše stojí tři vyfešákovaní moderátoři. Zítra se vdává korunní princezna Victoria, tak proto. Victoria a Daniel. Daniel a Victoria. Jsou všude a [...]
In: Erasmus| Mezi řádky
12 Bře 2010Au, malému Eriku Johanssonovi se lehce zkřivil úsměv. Právě se vrátil ze školy, složil na zem tašku plnou učebnic a lehce ho při tom píchlo v zádech. 70. léta, kdesi ve Švédsku. Erik chodí do druhé třídy a víc než mírně bolavá záda ho zajímají kamarádi Karl a Lars, kteří na něj čekají na ulici [...]
In: Erasmus| Mezi řádky
5 Bře 2010Čtvrtého března, lehce odpoledne, Uppsala, vlakové nádraží. Před chvíli jsem prokličkoval zasněženým městem, zaparkoval kolo do jednoho ze stojanů a teď už sedím ve vlaku. Takový obyčejný vlak. Pendluje mezi Uppsalou a Stockholmem. Venku je zima a fouká vítr. Dost. Předek lokomotivy je pěkně namrzlý. A v Baltu zamrzají velké trajekty i menší ledoborce, které [...]
In: Erasmus| Mezi řádky
23 Úno 2010Bublaly. Otevřel jsem troubu a bublaly. Byly dvě, dvě formy ze tří čtvrtin zaplněné žlutou hmotou, do které jsem nakrájel půlku čokolády a rozmixoval dva banány. Troubu jsem zase zavřel a místo nervózního přešlapování kolem jsem začal mýt nádobí. Za chvilku jsem ale houbu zahodil a znovu zíral na ty dvě vlnící se buchty ve [...]
In: Mezi řádky
3 Led 2010Vypadá to vcelku děsivě. 2010. To je 20 a 10. Mně je 21 a bude 22. Začínají desátá léta. Zní to divně a čeština se tomu dost brání. Švédi mají 2010-talet, angličtina zase 2010s. A já jsem zase v Uppsale a budu tu mluvit i anglicky. Je neděle a tma. První neděle roku 2010. Asi kilometr [...]
In: Mezi řádky
23 Čer 2009Pokud nějaký bloger nazve svůj článek „Dny plynou“, případně zapojí svoji bujnou představivost a neskutečnou fantazii a oznámí všem, že „Čas ubíhá“, zvedá se ve mne zlost. Je to nenapravitelná zhůvěřilost, přesvědčivý důkaz pohrdání čtenářem, zatěžování celosvětové sítě a autor se v mých očích nebetyčně domáhá virtuálního zákazu, odsouzení a, ano, snad i veřejného ostouzení a [...]
In: Mezi řádky
6 Kvě 2009V naší rodině máme spoustu zvyků. Taťka pečlivě a do zákrytu zarovnáná nad kuchyňskou deskou zavěšené nože s naběračkami, sestřička dokáže téměř dokonale zaplnit podlahu svého pokoje všelijakým oblečením, děda se při jakémkoli hovoru obratně přiblíží k tématu spotřeby vody ve svém bytovém domě (shodou okolností to jsou oni, kdo jí spotřebuje nejvíc, což babička [...]
Vím o zelené kravatě toho klučiny u dveří. Brčálově zelená. Žábově zelená. Pustil nás do divadla. Poloplné hlediště Divadla ABC. Třikrát zazvonilo a byla tma. Chvíli. Ale byla. No a pak opona povolila, rozjela se do stran a přišly stíny. Hledal jsem ten jeden stín. Měl mít dva černobílé flekaté psíky na uších, ale nedorazil. [...]
Student Mezinárodních teritoriálních studií na FSV UK, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Je můj osobní projekt, který vytvářím přibližně od února 2006. Vznikl jako internetový občasník osmnáctiletého gympláka a neustále se proměňuje. Hledám pro něj vhodnou pozici, ideální vzhled a odpovídající obsah. Pokyweb si neklade za cíl vykládat absolutní pravdy, nechce se tvářit objektivně. Web je to můj a je subjektivní a plný předsudků stejně jako jeho autor. Tento blog je místem, na kterém mne trochu poznáte, setkáte se s mými myšlenkami, názory, koníčky a postřehy. Dozvíte se o mé rodině, přátelích a kamarádech, o tom co vyrábím, kde co hledám a snad i proč to dělám.