In: Mezi řádky
2 Úno 2012Mám tři spolubydlící. Všichni jsou z Ameriky a neustále opakují: “What’s up?”. Přistěhovali se ke mně před deseti dny. Během prvních tří dnů zvládli rozbít splachovadlo na záchodě a zničit můj systém třídění odpadu. Dva z nich ztratili klíče od bytu.
Nebyl na nich štítek s adresou. Ale jeden nikdy neví. Proto jsem pro potenciálního zloděje vypracoval seznam věcí, které [...]
In: Mezi řádky
10 Led 2012Stačí trochu vody, lehce zázvoru, nějaký ten citrón a lžička medu.
Vodu ohřát, zázvor nakrájet, citrón stejně tak, přidat med a droga je na světě.
Každý píše seminárky pod vlivem jiných látek. Existují zastánci múz alkoholových, kteří je hledají ve víně či whiskey. Já je však letošní zkouškové budím ze zázvorového čaje.
A není to vůbec zlé.
Upřímně?
Entuziasmus mne již opouští. Pohledy do zrcadla se snažím omezovat na co nejnižší možnou úroveň, v metru a tramvaji pociťuji nebývalý zájem o svůj obličej, citováním dědečkova proslovu v Saturninovi se již také nebavím (Milouši, chlapče, když už ti něco takového vyrostlo, možná, že bysis měl ve společnosti před nosem přidržovat kapesník) a ani pročítání článků o [...]
In: Mezi řádky| Svázáno vazbou
24 Říj 2011Dnes, v pondělí 24. října 2011, po obědě, přesněji několik minut poté, co mne přestalo bavit vysedávání v knihovně, prostě nějak po druhé hodině odpolední, jsem téměř zjistil, že jsem pár posledních let žil v omylu. Abych to vysvětlil, během té doby mi sice občas proletěly hlavou pochybnosti, proč se v názvu mého diáře vyskytuje to přebývající „E“, ale [...]
In: Mezi řádky
29 Čvc 2011Bylo před vánoci roku 1997. Ondra chodil do 4. B, což znamená, že si ještě stále vedl vcelku pečlivě své sešity. Psal do nich úhledným písmem a občas stránky vylepšoval i nějakým tím obrázkem. Ondra byl typickým příkladem propojení zbytečně chytrých genů a horlivého snažení dostat jedničku, nejlépe podtrženou. Jinak by totiž zápis v žákajdě vypadal [...]
In: Mezi řádky
2 Čvc 2011Velice zřetelně si pamatuji, jak jsem kdysi na začátku dubna zašel za svým tehdejším spolužákem – dnes dělá vše pro to, aby mi jednou mohl vrtat zuby –, a ten mi zaplnil tašku kompaktními disky s filmy. Probíhala první polovina nultých let, novinové stánky tohoto světa ještě nezaplavovaly domácnosti levnými DVD s filmovými hity a já si [...]
In: Mezi řádky
7 Čer 2011Mám kamarádku a klobouk.
S kamarádkou jsem se seznámil loni v srpnu a klobouk jsem si koupil dnes.
Nevím sice zcela jistě, jestli má kamarádka taky nějaký klobouk, ale odhaduji, že ano. A nejenom jeden. Ona má totiž snad všechno oblečení, které kdy bangladéšské děti a jiní otroci v rozvojových zemích ušili, a ve svých skříních (ano, množné číslo je [...]
In: Mezi řádky
27 Kvě 2011Prší.
Úhlavním nepřítelem mého dětství byla voda. Ve všech skupenstvích a formách. V zimě jsem nesnášel led. Na ledě jsem totiž musel bruslit, a to jsem neuměl. Rozjížděly se mi nohy a připadal jsem si jako v zemi nepřítele, kde na každém kroku číhá překážka, nebezpečí a bolestivý pád na zem. Příležitostné víkendové výlety vlakem na kluziště do [...]
In: Mezi řádky
24 Kvě 2011Koruny těch několika stromů na Haštalském náměstí poskytují vcelku spolehlivý stín, v němž je rozloženo pár laviček. Byl jsem jedním z mnoha, kteří se tam dnes skrývali před žárem. Sedělo nás tam asi takových osm. Všichni v nerušeném vzájemném ignorování, jaké jenom anonymita velkoměsta umožňuje. Snad jen skupinka čtyř bezdomovců na krajní lavičce se družila.
Vedro a dusno [...]
In: Mezi řádky
19 Kvě 2011Když jsem naposledy hlídal tygra, tak to netrvalo dlouho. Chvíli jsme si hráli s plastovými dinosaury, četli jsme pohádku o holčičce pěstující květiny v zahradě (rozdělení rolí: já četl, tygr říkal „ještě jednu“), zkoušeli jsme sluchátka a nakonec šel tygr spát. Sám si vyčistil zuby. Já to přísně zkontroloval.
Příště jí už před spaním zvládnu sundat gumičku z [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.