Archive for the ‘S mapou a s chutí...’ Category

Tihle dva chlapíci s buřinkou se jmenují Kadlec a Tkadlec*, ale nechtějte po mně, abych určil, který je který. Není to totiž snadné, jsou k nerozeznání. Zatímco jeden z nich by sám sebe popsal asi takto: „Vykračuju si s dřevěnou holí a pyšním se hustým knírem,“ ten druhý by zvolil charakteristiku následující: „Pyšním se hustým knírem a vykračuju [...]

Nebude to asi takové překvapení, ale přesně před sto lety byla na jižním pólu zima.
Včera v noci nebylo o moc lépe. -40 °C.
Přesto se tam na lyžích právě prochází řada norských dobrodruhů a mezi nimi i premiér Jens Stoltenberg. Všichni přemáhají tyhle šílené mrazy v teplých červených bundách, rukavicích a čepicích s nápisem Norsk Polarinstitutt. Kolem Jense pobíhá [...]

Sedím u baru a mám před sebou tác s hromadou jídla. Sýry, marmeláda, chleba, banán, jogurt, hruška a kostička másla. Tác je malý, ale jídla je hodně. To se mi líbí. Ještě víc se mi líbí, že se mohu kdykoli zvednout ze stoličky, přejít k samoobslužnému pultíku a naložit si další porci. Mám velice rád, když mám [...]

Dnes to bude o Belgii. Podle vlajky a valonského kohouta objímajícího svého lvího souseda z Flander jste to už stejně poznali. Jste totiž chytří a vnímaví čtenáři, o tom nemám, snad až na pár výjimek, žádné pochyby. A protože se blíží můj svátek, budeme soutěžit!
Ano, proběhne historicky první soutěž v dějinách tohoto internetového ostrůvku nekorektnosti a vy, [...]

Scénář

In: S mapou a s chutí...

3 Říj 2011

„Je to možná sice trochu nepřesné, ale je to prostě tak,“ prohlásila mladá průvodkyně kdesi v brněnském podzemí. Těsně předtím určila neuvěřitelně dlouhé období výstavby sklepů pod Zelňákem. Nemám už tušení, kolik století to místním kopáčům a vrtačům trvalo, ale jsem přesvědčen, že se jednalo o dobu natolik dlouhou, že by během ní dokázaly přirozenou cestou [...]

Velevážení kolegové,
Bc. Jitko Štěpánková, Bc. et Bc. Tatiano Hořavová a Bc. Marku Aldorfe,
na následujících řádcích se, Vám, pokusím nastínit své myšlenky týkající se plánované expedice do východního cípu civilizace, do města, které mi je sice trochu vzdálené, ale mám ho přesto velice rád.
„I must say I was wonderfully surprised how our honeymoon turned out to [...]

Ve Vysokém Mýtě, dne 16. srpna 2011
Vážený pane Radosławe Ratajszczaku,
není tomu dávno, kdy jsem stál se svým kamarádem Łukaszem před výběhem zeber ve vaší ZOO. Łukasz se mne tam snažil přesvědčit, že černobíle pruhované zebry jsou vlastně strašně moc podobné černobíle pruhovanému tygrovi, kterého jsem nikde v zahradě nemohl najít. Ne že bych neměl zebry rád, [...]

„Tachov?“ chtěl se ujistit průvodčí v motoráku opouštějícím právě nádraží v Plané u Mariánských Lázní. Zrovna umístil razítko na moji celodenní jízdenku po Plzeňském kraji a očekával souhlasné přikývnutí. Do Tachova totiž mířilo veškeré osazenstvo vlaku, celá žlutozelená Regionova s velbloudem v zeleném poli vyobrazeném spolu se zbytkem znaku kraje na svém boku. „Ne, až Domažlice,“ zaskočil jsem [...]

„Dobrý den, dvakrát Královo Pole,“ ohlašuje se třicátník na schůdkách před řidičem autobusu na nádraží v Holicích. Řidič se dívá na cestujícího. Přes rameno mu sice visí taška, v ruce svírá bankovku, ale stojí tam zcela určitě sám. Proto se ptá: „A kde máte toho druhýho?“ Třicátník se lehce zarazí. Tohle všechno slyším z druhé řady – [...]

Otevřel jsem oči. Vedle spal Mattia. První myšlenka: Mattia chrápe. Myšlenka dva: odraz slunce v protějším okně mne pěkně vytáčí. Dole po ulici projelo kolo. Tedy asi, slyšel jsem jenom zvonek. Ve Vídni jezdí hodně kol. Zaštěkal pes. Další myšlenku jsem tedy upnul k tomu, že nemám rád psy. Prostě nemám. Bytostně. Pes smrdí, štěká, [...]


Ondřej Pokorný

Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.

Pokyweb

Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.

Fotogalerie

    BryggenVigelandův parkBrann BergenCentreAlko... try to guess?Gamla UppsalaTwo girls in the gateKoloNárodné...FantomasStorvreta Fan-shopPitchSecret signalGuard and an extraordinary polished helmetDetail radniceStortingJaponky, Pilsner Urquell a Aiguille du MidiVikingská loď
  • Ondřej Pokorný: a tý bych si právě velice rád zbavil. nevíš o nějaký vdově-miliardářce?:) [...]
  • Martin: Já osobně ve druháku, ve třeťáku taky nečetl starší literaturu...ale ve čtvrťáku už ně [...]
  • Oli: Nejistou budoucnost máme všichni, tu ti nikdo neukradne :) [...]
  • Bara: Nevim, jeslti se Jirkovi nekdy bude hodit znalost 30 knih, ale slohovou praci a didakticky test over [...]
  • Ondřej Pokorný: Tak Češi to nezvládli ani s Makedonií. Ale je fajn, že se nevymlouvaj na rozhodčí, na smůlu, [...]