Věc se má tak, že všichni ti, co mají moc nad naším akademickým konáním, chtějí po nás studentech Západoevropských studií recenze. Možná je tedy nechtějí všichni, ale rozhodně je chtějí ti, kteří mají moc i nad těmi, co mají sice moc nad námi, ale nemají ji nad těmi, co ty recenze chtějí. Je to složité, [...]
In: Můj mikrosvět| Škola, etc.
23 Lis 2011Nedávno jsem něco slíbil. Netuším, co to bylo. Muž oblečený v postroji nebezpečně připomínajícím červenou karkulku chvíli poté, co ji už lehce natrávenou vytáhl myslivec z vlkova břicha, pronesl jakousi latinskou formuli. Já řekl slibuji a on mi vložil do ruky modrou rouru. Je v ní ukrytý diplom a přehled českého vzdělávacího systému, jehož několik schodů jsem už [...]
In: Škola, etc.
18 Čer 2011Celé by to šlo popsat třeba takhle.
Zvládl jsem to všechno, bakalářské studium zakončil a magisterské brzy začnu. Naučil jsem se toho dost. Nejenom o tom slavném metru v Budapešti (1896), případně elektrickém pouličním osvětlení v Temešváru (1884), ale hlavně přemýšlet a dávat věci do kontextu. Poznal jsem i hodně lidí, kteří to ovládají stejně tak. [...]
In: Škola, etc.
5 Čer 2011Snad tím nejklíčovějším poznatkem, který jsem za čtyři léta svých univerzitních studií nabyl, není ani průběh procesu odzbrojování mezi Sovětským svazem a Spojenými státy, ani důležitost zapojení místních komunit pro úspěch rozvojové pomoci někde v subsaharské Africe. Nepovažuji za zásadní dokonce ani znalosti o imigračních proudech do severní Evropy, s nimiž si tamní univerzální welfare [...]
In: Škola, etc.
21 Kvě 2011Sonny Corleone ztratil nervy. Sollozzo téměř zastřelil jeho otce. Konec vyjednávání. Mafiáni zalehli na matrace a nastala válka mezi newyorskými rodinami. Chodníky zalila krev.
Takhle úžasně to sepsal Mario Puzzo a později natočil Francis F. Coppola. Alespoň si to tak pamatuji já, který jsem příběh kdysi na jeden zátah přečetl a před několika lety neméně nadšeně [...]
In: Škola, etc.
1 Kvě 2011“Jen takhle uspějí,” píší norské
Aftenposten, největší norské noviny. Blíží se zkouškové, tak se ptají mladých Norů, jak se na zkoušky připravují. Seřadil jsem jejich odpovědi podle fotek na obrázku napravo. První je ten vlasatý chlapec.
Aftenposten dokonce i radí, jak se na zkoušky připravit. 10 rad. Jedna z nich zní: “Chce to silnou motivaci. Najdi [...]
„1 dámské a 1 pánské kolo k pronájmu. Tel 15575, po 17 hod.“
„Opravíme, koupíme, vyměníme všechny druhy šicích strojů. Sundův strojní podnik, Pobřežní ul. 77, Tel 12420.“
„Chce někdo mé dítě, které se má narodit příští měsíc? Ref. č. 936.“
„Najdou se nějací hodní lidé, kteří mají rádi děti a chtěli by si k sobě vzít 2 roky [...]
Pojedu do Německa a bude to všechno platit Goethe-Institut. Budu pět dnů v Berlíně, kam se podívám díky eseji, kterou jsem asi před dvěma měsíci napsal a kterou jsem mezitím už zvládnul smazat, což je celkem problém, protože bych tam měl o své eseji diskutovat s odborníky. Budou tam se mnou další [...]
Sedím před obřím monitorem v Nasjonalbiblioteket v Oslu. Monitor je tak velký, že by na něm šel určitě zobrazit rodokmen ředitelky knihovny až do 14. století a nebylo by potřeba jednotlivé členy rodiny Skarsteinů nijak oddalovat. Vešli by se na monitor všichni a ještě by zbylo místo na streamový přenos fotbalového zápasu v televizním rozlišení [...]
Předevčírem byl silvestr a včera začal nový rok. A protože se silvestr většinou slaví za velice blízké přítomnosti alkoholu a stejně tomu nepochybně bývá i během poměrně početné řady dnů roku po silvestru nastávajícím, přišel ten správný čas k napravení jednoho mýtu a vymýcení jednoho omylu, který v naší kotlině panuje, totiž mýtu skandinávské alkoholové prohibice. Přestože mi [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.