Archive for the ‘Společnost a jiné’ Category

2 470 minut odpovídá více než 41 hodinám, což jsou zase skoro dva dny. Možná je ve výpočtu chyba, to nevím, znovu to počítat ale rozhodně nebudu. To vím. Ukazuje to tak moje kalkulačka. Je plastová se zeleným tlačítkem Enter a nelíbí se mi. A navíc ji ovládám já. Prostě kombinace, za kterou neručím.
Ať tak či [...]

Glóbus, hokejové kartičky, sportovní rukavice, kazetu Rychlých šípů 2, budík, nafukovací člun, kazetu od Kelly Family, album Barbie, medvěd s mládětem na břiše, houpacího koně.
Brožurku s tímto obsahem jsme kdysi vytvořili se sestrou. Já kreslil, ona lepila. Oba jsme ji pak připevnili za okno a začali se předhánět v úvahách, komu co zabalí Ježíšek pod stromečkem. Ted už [...]

Tihle dva chlapíci s buřinkou se jmenují Kadlec a Tkadlec*, ale nechtějte po mně, abych určil, který je který. Není to totiž snadné, jsou k nerozeznání. Zatímco jeden z nich by sám sebe popsal asi takto: „Vykračuju si s dřevěnou holí a pyšním se hustým knírem,“ ten druhý by zvolil charakteristiku následující: „Pyšním se hustým knírem a vykračuju [...]

Nebude to asi takové překvapení, ale přesně před sto lety byla na jižním pólu zima.
Včera v noci nebylo o moc lépe. -40 °C.
Přesto se tam na lyžích právě prochází řada norských dobrodruhů a mezi nimi i premiér Jens Stoltenberg. Všichni přemáhají tyhle šílené mrazy v teplých červených bundách, rukavicích a čepicích s nápisem Norsk Polarinstitutt. Kolem Jense pobíhá [...]

Jeden z rozšířených mýtů praví, že eskymáci používají XX slov pro sníh (pod XX si lze představit libovolné číslo, které je schopné snad až exponenciálně růst v závislosti na fantazii řečníka). Já tomu nevěřím. Chápu sice, že tam, kde eskymáci bydlí, tam, kde si staví svá sněhově bílá iglú, ve kterých se přikrývají dekami sešitými z [...]

Upřímně?
Entuziasmus mne již opouští. Pohledy do zrcadla se snažím omezovat na co nejnižší možnou úroveň, v metru a tramvaji pociťuji nebývalý zájem o svůj obličej, citováním dědečkova proslovu v Saturninovi se již také nebavím (Milouši, chlapče, když už ti něco takového vyrostlo, možná, že bysis měl ve společnosti před nosem přidržovat kapesník) a ani pročítání článků o [...]

Podskalí nikdy nebylo středem světa. Právě naopak, byl to jakýsi mezičlánek mezi Vyšehradem a Novým Městem pražským, které ho navíc časem pohltilo. Snad proto zde nevznikly žádné architektonické skvosty, jež by sem lákaly davy turistů. Naštěstí. Na druhou stranu se vytvořil prostor pro krásné detaily všedního dne a každodenního použití, kterých se zde nachází spousta. [...]

Netušil jsem, že lze v jednom článku zároveň využít slova hokejka a poplatník daně z příjmu fyzických osob, ale dnes to provedu. Hokejisté Hlinka s Hlaváčem už několik let začínají sezónu v českých klubech, ale v polovině října si vždycky sbalí brusle s hokejkami do batohů a přesunou se do Linköpingu. Hokejisté Hlinka s Hlaváčem nejsou nerozhodní, hokejisté Hlinka s Hlaváčem jenom [...]

Dnes začnu v implicitně urážlivém tónu, tak se to u nás totiž dělá. Pak přejdu k činu ilegálnímu a nakonec budu vzdělávat. Ze zlého se proměním v ještě horšího, abych se pak vynořil čistý jako beránek vypraný v účinném pracím prášku a vymáchaný ve voňavé aviváži Magnifique.
Takže, novináři nejsou idioti. Někteří se snaží psát i články přínosné. Na [...]

Jazyk domorodců mi problémy vážně nedělá. Již několik týdnů trávím cíleným i náhodným pohybem po okolí, při kterém mimo jiné odposlouchám hovory na ulicích. Rozumím všemu a všem. Dokonce i tomu Vietnamci, který prodává ve sklepním obchůdku s potravinami na rohu ulic Botičské a Na Slupi a na stole má položený laptop. Jazykovou integraci tedy vynechávám.
Pomyslný [...]


Ondřej Pokorný

Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.

Pokyweb

Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.

Fotogalerie

    BryggenVigelandův parkBrann BergenCentreAlko... try to guess?Gamla UppsalaTwo girls in the gateKoloNárodné...FantomasStorvreta Fan-shopPitchSecret signalGuard and an extraordinary polished helmetDetail radniceStortingJaponky, Pilsner Urquell a Aiguille du MidiVikingská loď
  • Ondřej Pokorný: a tý bych si právě velice rád zbavil. nevíš o nějaký vdově-miliardářce?:) [...]
  • Martin: Já osobně ve druháku, ve třeťáku taky nečetl starší literaturu...ale ve čtvrťáku už ně [...]
  • Oli: Nejistou budoucnost máme všichni, tu ti nikdo neukradne :) [...]
  • Bara: Nevim, jeslti se Jirkovi nekdy bude hodit znalost 30 knih, ale slohovou praci a didakticky test over [...]
  • Ondřej Pokorný: Tak Češi to nezvládli ani s Makedonií. Ale je fajn, že se nevymlouvaj na rozhodčí, na smůlu, [...]