Už od vchodu do sokolovny se na mne smály dvě sestry oblečené v odlehčených verzích sokolských krojů. Měřím jenom nějakých 188 cm, a proto jim bylo zcela jasné, že kvůli basketbalovému turnaji právě probíhajícímu v jedné z tělocvičen Sokola Pražského nepřicházím. Proto se mne od svého stolku umístěného vedle repliky obrazu se slavnostním předáváním oddílového praporu zeptaly: „Vy si [...]
Snad oslněn pražícím sluncem, snad oslněn panoramatem Pražského hradu zvedajícím se na obzoru, snad pod vlivem obojího jsem na farmářském trhu zakoupil dva pstruhy. Leželi tam na ledu mezi svými kamarády, se kterými si v sádkách jistě užili spoustu srandy a zábavy, a já je koupil nehledě na to, že jsem rybu ve večeři v životě nepřetvářel. [...]
Celé bych to začal tím, že jsem se přestěhoval. Do bytu s vysokými stropy, čtyřmi místnostmi, žehlícím prknem, sušákem na prádlo, toustovačem, věšákem na bundy, kabáty, klobouky a čepice, otvírákem na konzervy, papírem s nápisem „YELLOW GLOVES are for the TOILET NOT the DISHES“ přilepeným nad dřezem v kuchyni a dalšími více či méně důležitými movitostmi. Do [...]
Ve Vysokém Mýtě, dne 16. srpna 2011
Vážený pane Radosławe Ratajszczaku,
není tomu dávno, kdy jsem stál se svým kamarádem Łukaszem před výběhem zeber ve vaší ZOO. Łukasz se mne tam snažil přesvědčit, že černobíle pruhované zebry jsou vlastně strašně moc podobné černobíle pruhovanému tygrovi, kterého jsem nikde v zahradě nemohl najít. Ne že bych neměl zebry rád, [...]
Už nikdy to samé
Fakta jsou tvrdá a neúprosná: téměř 80 lidí bylo chladnokrevně zabito, mnoho z nich byli mladí na prahu svých životů. Vládní čtvrt, naše politické centrum, byla rozbořena na kousky. Norové sedí před televizními obrazovkami a pláčou. Naše zem už nikdy nebude taková, jaká byla.
Stojíme teď při sobě a společně si utíráme slzy. [...]
Tahle směs květů, svíček a vlajek leží u oselské Domkirke, hlavní katedrály norské metropole. Navršil ji tam dav lidí, kterým není lhostejný osud třiadevadesáti obětí běsnění jistého Anderse Behringa Breivika (v nemocnicích stále leží celá řada vážně zraněných a probíhá pátrání po několika nezvěstných). Breivik byl podle všeho sám, těch nelhostejných bude zcela určitě několik milionů. [...]
Diskutující A: Sakra, nejhorší možný los pro Rosenborg.
Diskutující B: FC Viktoria Plzen.
Diskutující C: -> Diskutující A: Proč?
Diskutující A: -> Diskutující C: Protože dostali současného českého mistra.
Diskutující D: Co vlastně víme o Plzni jiného než to, že za ně hraje Fillo?
Diskutující E: Uff, neznámý tým. Ale asi nebudou špatní. Bude to napínavé.
Diskutující C: Byl bych mnohem [...]
Existuje webová stránka se jménem MuggleSpace, v jejím podtitulku se uvádí The ULTIMATE Harry Potter Social Network. Na „mugglespacu“ se sdružují fandové Harryho Pottera, jeho kamarádů a snad i nepřátel. Prostě všeho, co sepsala J. K. Rowling do svých knížek a co bylo poté natočeno Hollywoodem. Diskuzní fórum se nyní v souvislosti s blížící se [...]
Pro Dana.
Když kope do balónu chlap, tak novinář rozebere úplně všechno. Dozvíme se o tom, jak se na zápas vyspal, dozvíme se třeba i s kým to bylo, dozvíme se, co měl k obědu, jak viděl situaci těsně před tou svojí pumelicí do vymezeného prostoru, kvůli kterému se někteří obrací ke svým bůžkům, fetišům a jiným modlám, [...]
Tahle modro-zeleno-oranžová kreatura připomínající nepovedenou kombinaci mozkové hmoty a trubičky používané ke zdobení dortů tvarohem se jmenuje Narvalion tvrdoleb a patří k Lidem Moře. Narvalion tvrdoleb je jeden z Gormitů.
Pokud se nechytáte, zřejmě jste se narodili v minulém tisíciletí, nebo doma nemáte nikoho, kdo se v tisíciletí současném narodil. Já se nechytal úplně stejně až [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.