Už nikdy to samé
Fakta jsou tvrdá a neúprosná: téměř 80 lidí bylo chladnokrevně zabito, mnoho z nich byli mladí na prahu svých životů. Vládní čtvrt, naše politické centrum, byla rozbořena na kousky. Norové sedí před televizními obrazovkami a pláčou. Naše zem už nikdy nebude taková, jaká byla.
Stojíme teď při sobě a společně si utíráme slzy. [...]
Tahle směs květů, svíček a vlajek leží u oselské Domkirke, hlavní katedrály norské metropole. Navršil ji tam dav lidí, kterým není lhostejný osud třiadevadesáti obětí běsnění jistého Anderse Behringa Breivika (v nemocnicích stále leží celá řada vážně zraněných a probíhá pátrání po několika nezvěstných). Breivik byl podle všeho sám, těch nelhostejných bude zcela určitě několik milionů. [...]
Diskutující A: Sakra, nejhorší možný los pro Rosenborg.
Diskutující B: FC Viktoria Plzen.
Diskutující C: -> Diskutující A: Proč?
Diskutující A: -> Diskutující C: Protože dostali současného českého mistra.
Diskutující D: Co vlastně víme o Plzni jiného než to, že za ně hraje Fillo?
Diskutující E: Uff, neznámý tým. Ale asi nebudou špatní. Bude to napínavé.
Diskutující C: Byl bych mnohem [...]
Existuje webová stránka se jménem MuggleSpace, v jejím podtitulku se uvádí The ULTIMATE Harry Potter Social Network. Na „mugglespacu“ se sdružují fandové Harryho Pottera, jeho kamarádů a snad i nepřátel. Prostě všeho, co sepsala J. K. Rowling do svých knížek a co bylo poté natočeno Hollywoodem. Diskuzní fórum se nyní v souvislosti s blížící se [...]
Pro Dana.
Když kope do balónu chlap, tak novinář rozebere úplně všechno. Dozvíme se o tom, jak se na zápas vyspal, dozvíme se třeba i s kým to bylo, dozvíme se, co měl k obědu, jak viděl situaci těsně před tou svojí pumelicí do vymezeného prostoru, kvůli kterému se někteří obrací ke svým bůžkům, fetišům a jiným modlám, [...]
Tahle modro-zeleno-oranžová kreatura připomínající nepovedenou kombinaci mozkové hmoty a trubičky používané ke zdobení dortů tvarohem se jmenuje Narvalion tvrdoleb a patří k Lidem Moře. Narvalion tvrdoleb je jeden z Gormitů.
Pokud se nechytáte, zřejmě jste se narodili v minulém tisíciletí, nebo doma nemáte nikoho, kdo se v tisíciletí současném narodil. Já se nechytal úplně stejně až [...]
„Dobrý den, dvakrát Královo Pole,“ ohlašuje se třicátník na schůdkách před řidičem autobusu na nádraží v Holicích. Řidič se dívá na cestujícího. Přes rameno mu sice visí taška, v ruce svírá bankovku, ale stojí tam zcela určitě sám. Proto se ptá: „A kde máte toho druhýho?“ Třicátník se lehce zarazí. Tohle všechno slyším z druhé řady – [...]
Ta vlevo je Vlasta Parkanová – jeden z těch politických chameleonů, kteří nám již od revoluce svou přítomností a v tomto případě i zpěvným altem dělají radost. Ta vpravo je Saskia Burešová – bývalá televizní moderátorka, která nám svým hlasem z obrazovek již radost nedělá, alespoň si to myslí člověk, který televizi nevlastní. Obě dvě mají oranžovou [...]
Asi by se dalo říct, že existuje práce dobrá a práce špatná. O práci dobré sem tam snívám. Zdá se mi o celé řadě smysluplných aktivit, které jsou oceňovány a zároveň naplňují mne samého příjemným pocitem. V reálu bych ovšem jako klíčovou vlastnost této dobré práce definoval její zcela absentující výskyt v mém životě. Dobrá práce je [...]
Pražáci kola mají. Většinou se za jízdy dokonce i smějí. Chodit pěšky je fajn. Některé tramvaje jezdí. Cyklistů ale vídám jednoznačně víc. Převážně v cyklistických dresech. Četnost výjevů cyklogentlemanů v oblecích obdobných těm v Uppsale či v Kodani minimální. Pohled i tak velice příjemný.
Odboráři vyhlásili stávku. Hrozili dopravním zablokováním města a bouřlivými protesty. Prošel jsem si odpoledne Prahu. Kolo [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.