Archive for the ‘Svázáno vazbou’ Category

Věc se má tak, že všichni ti, co mají moc nad naším akademickým konáním, chtějí po nás studentech Západoevropských studií recenze. Možná je tedy nechtějí všichni, ale rozhodně je chtějí ti, kteří mají moc i nad těmi, co mají sice moc nad námi, ale nemají ji nad těmi, co ty recenze chtějí. Je to složité, [...]

Dnes, v pondělí 24. října 2011, po obědě, přesněji několik minut poté, co mne přestalo bavit vysedávání v knihovně, prostě nějak po druhé hodině odpolední, jsem téměř zjistil, že jsem pár posledních let žil v omylu. Abych to vysvětlil, během té doby mi sice občas proletěly hlavou pochybnosti, proč se v názvu mého diáře vyskytuje to přebývající „E“, ale [...]

Tmavě modré taxi prudce zabrzdí před nočním klubem Taj Mahal. Je čtvrt na pět ráno. Sedím spolu s kamarádkou Annou na zadním sedadle a stěžujeme si na ty sladké nápoje s ozdobnými paraplíčky a na opilé turisty. Náhle nás přeruší řidič. Má sluneční brýle, za kterými schovává výrazné zelené oči.
„Procestoval jsem celý svět. Každou zemi na téhle [...]

Myšlenka č. 1: Dostal jsem knihu.
Myšlenka č. 2: Je od Nora a ve švédštině.
Myšlenka č. 3: Požádal jsem o ni a dostal jsem ji. Jak je svět krásně čitelný, když o něco požádáte kamarádku, a ta vám knihu přiveze.
Myšlenka č. 4: Moc lidí, kteří tu knihu v Čechách četli, asi nebude.
Myšlenka č. 5: Myšlenka č. 4 [...]

SMS odeslaná ze vzdušného prostoru nad střední Afrikou v dubnu 2005.
Řítíme se k zemi.
Miluju tě.
Dělej, co chceš.
Táta.
Takhle začíná další kniha Erlenda Loe, se kterou jsem strávil pár dnů. Měla jen nějakých 160 stránek. Ale abych se dostatečně pochlubil, byla celá ve švédštině. Což sice není Norova mateřská řeč, ale docela nebezpečně se jí přibližuje. Ve švédštině se [...]

Franta Hermans ležel ve vysoký trávě, která zase už žloutla a po nohou mu lezli broučci. Kukuřice sahala po pás a rezavý šťovík ji ještě převyšoval. Byl to den dvoububnových žacích strojů. Sek sek sek. Kdo by neslyšel traktor John Deere o síle 190 HP?
Franta Hermans ho neslyšel.
Franta Hermans přežil, ale od toho dne ve [...]

Chorvat si udělal srandu z Chorvatů a já se při tom hodně bavil. Malé městečko Smiljevo. Zapadákov kam turisté nejezdí. Není důvod. Moře je daleko a národní parky taky v nedohlednu. Hemží se tam pouze místní. Otec Stipan alias farář – alkoholik, vdova Taťána, jejíž manžel nedávno spadl z lešení do nehašeného vápna na stavbě [...]

Doppler

In: Svázáno vazbou

29 Srp 2008

Zalehl jsem odpoledne s knihou. Měla sto třicet stran, ale zvládnul jsem ji. Navíc to nebylo žádné odříkání, přemlouvání a vzdychání, prostě se mi líbila, i přestože jsem ji nečetl poprvé. Byl to Doppler a svojí norskou rukou ho napsal Nor Erlend Loe.
Čtyřicátník ze Severu mě dostal, mám rád jeho lehkost, která v sobě nese [...]

Někam k místnůstce, ve které přemýšlím nad tím, proč se na mne ve sprše snaží ze všech sil přilepit ten divně žlutě erární závěs, hned vedle kamrlíku, kde dumám nad tím, jestli budu dříve plešatým, nebo šedým vlkem, kousek od plácku, po kterém se zamyšleně promenáduji s otázkou, proč mi nejde přestat se Spider Solitaire, [...]

Dneska bych začal trochu netradičně otázkou. Co jste dělali, když vám bylo třináct let? Pokud se na chvíli ponoříte do vzpomínek, možná přijdete na to, že se vám zalíbila první dívka, možná jste ještě stále sbírali samolepky fotbalistů, dívali jste se na televizi i po večerníčku, mnozí nebyli schopní usnout bez velkého plyšového medvěda v [...]


Ondřej Pokorný

Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.

Pokyweb

Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.

Fotogalerie

    BryggenVigelandův parkBrann BergenCentreAlko... try to guess?Gamla UppsalaTwo girls in the gateKoloNárodné...FantomasStorvreta Fan-shopPitchSecret signalGuard and an extraordinary polished helmetDetail radniceStortingJaponky, Pilsner Urquell a Aiguille du MidiVikingská loď
  • Ondřej Pokorný: a tý bych si právě velice rád zbavil. nevíš o nějaký vdově-miliardářce?:) [...]
  • Martin: Já osobně ve druháku, ve třeťáku taky nečetl starší literaturu...ale ve čtvrťáku už ně [...]
  • Oli: Nejistou budoucnost máme všichni, tu ti nikdo neukradne :) [...]
  • Bara: Nevim, jeslti se Jirkovi nekdy bude hodit znalost 30 knih, ale slohovou praci a didakticky test over [...]
  • Ondřej Pokorný: Tak Češi to nezvládli ani s Makedonií. Ale je fajn, že se nevymlouvaj na rozhodčí, na smůlu, [...]