In: Svázáno vazbou
6 Kvě 2010SMS odeslaná ze vzdušného prostoru nad střední Afrikou v dubnu 2005.
Řítíme se k zemi.
Miluju tě.
Dělej, co chceš.
Táta.
Takhle začíná další kniha Erlenda Loe, se kterou jsem strávil pár dnů. Měla jen nějakých 160 stránek. Ale abych se dostatečně pochlubil, byla celá ve švédštině. Což sice není Norova mateřská řeč, ale docela nebezpečně se jí přibližuje. Ve švédštině se [...]
In: Svázáno vazbou
21 Říj 2008Franta Hermans ležel ve vysoký trávě, která zase už žloutla a po nohou mu lezli broučci. Kukuřice sahala po pás a rezavý šťovík ji ještě převyšoval. Byl to den dvoububnových žacích strojů. Sek sek sek. Kdo by neslyšel traktor John Deere o síle 190 HP?
Franta Hermans ho neslyšel.
Franta Hermans přežil, ale od toho dne ve [...]
In: Svázáno vazbou
2 Říj 2008Chorvat si udělal srandu z Chorvatů a já se při tom hodně bavil. Malé městečko Smiljevo. Zapadákov kam turisté nejezdí. Není důvod. Moře je daleko a národní parky taky v nedohlednu. Hemží se tam pouze místní. Otec Stipan alias farář – alkoholik, vdova Taťána, jejíž manžel nedávno spadl z lešení do nehašeného vápna na stavbě [...]
In: Svázáno vazbou
29 Srp 2008Zalehl jsem odpoledne s knihou. Měla sto třicet stran, ale zvládnul jsem ji. Navíc to nebylo žádné odříkání, přemlouvání a vzdychání, prostě se mi líbila, i přestože jsem ji nečetl poprvé. Byl to Doppler a svojí norskou rukou ho napsal Nor Erlend Loe.
Čtyřicátník ze Severu mě dostal, mám rád jeho lehkost, která v sobě nese [...]
Někam k místnůstce, ve které přemýšlím nad tím, proč se na mne ve sprše snaží ze všech sil přilepit ten divně žlutě erární závěs, hned vedle kamrlíku, kde dumám nad tím, jestli budu dříve plešatým, nebo šedým vlkem, kousek od plácku, po kterém se zamyšleně promenáduji s otázkou, proč mi nejde přestat se Spider Solitaire, [...]
In: Svázáno vazbou
18 Lis 2007Dneska bych začal trochu netradičně otázkou. Co jste dělali, když vám bylo třináct let? Pokud se na chvíli ponoříte do vzpomínek, možná přijdete na to, že se vám zalíbila první dívka, možná jste ještě stále sbírali samolepky fotbalistů, dívali jste se na televizi i po večerníčku, mnozí nebyli schopní usnout bez velkého plyšového medvěda v [...]
In: Svázáno vazbou
4 Lis 2007Konečně jsem sebral dost odvahy, abych z poličky sejmul malou bílou knížku obalenou vrstvičkou prachu a dočetl její příběh. Příběh, který hodně zraňuje, ale zároveň tak krásně hřeje. Pohádku, která má úžasné kouzlo a při každém přečtení si z ní čtenář vezme něco nového, někdy smutného, jindy veselého. Dočetl jsem jen několik málo kapitol, těch [...]
In: Svázáno vazbou
24 Čer 2007Existují témata, o kterých se mi, středoškolákovi ve výslužbě, píše špatně. Přesto mne již při prvním začtení do tohoto románu francouzského spisovatele Roberta Merla napadlo, že bych se o to pokusit mohl. A vzhledem k tomu, že knihu jsem přečetl téměř jedním dechem, prvotní nápad jsem se rozhodl uskutečnit.
Německo, roku 1913, despotický otec, jehož snem [...]
In: Svázáno vazbou
31 Kvě 2007Využil jsem čtyř set korunové poukázky, jejíž jednu polovinu jsem obdržel za maturitní vysvědčení a druhou polovinu jsem vybojoval ve sportovních kláních za čest a slávu vysokomýtského gymnázia, a zakoupil jsem v jednom z našich knihkupectví téměř pěti set stránkovou knihu známé ruské novinářky Anny Politkovské. Musím se přiznat, že s prací této ženy jsem [...]
In: Svázáno vazbou
11 Dub 2007Nedávno se mi dostala do rukou kniha Moje Británie od Karla Kyncla. Kniha plná příběhů, reportáží, fejetonů a zajímavých postřehů ze země za „Kanálem”. Karel Kyncl podává Británii nejen jako bývalou koloniální velmoc, jakéhosi obrovského souseda kdesi na západě, ale poukazuje na problémy a radosti Britů, běžné situace v britské společnosti, kritizuje a zároveň obdivuje [...]
Student Mezinárodních teritoriálních studií na FSV UK, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Je můj osobní projekt, který vytvářím přibližně od února 2006. Vznikl jako internetový občasník osmnáctiletého gympláka a neustále se proměňuje. Hledám pro něj vhodnou pozici, ideální vzhled a odpovídající obsah. Pokyweb si neklade za cíl vykládat absolutní pravdy, nechce se tvářit objektivně. Web je to můj a je subjektivní a plný předsudků stejně jako jeho autor. Tento blog je místem, na kterém mne trochu poznáte, setkáte se s mými myšlenkami, názory, koníčky a postřehy. Dozvíte se o mé rodině, přátelích a kamarádech, o tom co vyrábím, kde co hledám a snad i proč to dělám.