Posts Tagged ‘doprava

Velevážení kolegové,
Bc. Jitko Štěpánková, Bc. et Bc. Tatiano Hořavová a Bc. Marku Aldorfe,
na následujících řádcích se, Vám, pokusím nastínit své myšlenky týkající se plánované expedice do východního cípu civilizace, do města, které mi je sice trochu vzdálené, ale mám ho přesto velice rád.
„I must say I was wonderfully surprised how our honeymoon turned out to [...]

„Tachov?“ chtěl se ujistit průvodčí v motoráku opouštějícím právě nádraží v Plané u Mariánských Lázní. Zrovna umístil razítko na moji celodenní jízdenku po Plzeňském kraji a očekával souhlasné přikývnutí. Do Tachova totiž mířilo veškeré osazenstvo vlaku, celá žlutozelená Regionova s velbloudem v zeleném poli vyobrazeném spolu se zbytkem znaku kraje na svém boku. „Ne, až Domažlice,“ zaskočil jsem [...]

„Dobrý den, dvakrát Královo Pole,“ ohlašuje se třicátník na schůdkách před řidičem autobusu na nádraží v Holicích. Řidič se dívá na cestujícího. Přes rameno mu sice visí taška, v ruce svírá bankovku, ale stojí tam zcela určitě sám. Proto se ptá: „A kde máte toho druhýho?“ Třicátník se lehce zarazí. Tohle všechno slyším z druhé řady – [...]

Pražáci kola mají. Většinou se za jízdy dokonce i smějí. Chodit pěšky je fajn. Některé tramvaje jezdí. Cyklistů ale vídám jednoznačně víc. Převážně v cyklistických dresech. Četnost výjevů cyklogentlemanů v oblecích obdobných těm v Uppsale či v Kodani minimální. Pohled i tak velice příjemný.
Odboráři vyhlásili stávku. Hrozili dopravním zablokováním města a bouřlivými protesty. Prošel jsem si odpoledne Prahu. Kolo [...]

Varování. Následující článek bude obsahovat cizí slova. Například krkolomné spojení montpáka, případně výraz galuskový ventilek. Nebudu je vysvětlovat. Nemám na to totiž sílu. Použiju také slova sprostá. Když nedokážu vyměnit blbou duši, tak to snad ani jinak nejde. Ano, blbou duši. Duši, kterou jsem už tolikrát zvládl vyměnit bez nejmenších problémů, skoro s písní na rtech. [...]

Zpáteční lístek na vlak Praha – Berlín stojí 1440 Kč (včetně DPH). Druhá třída. Cesta trvá lehce přes čtyři a půl hodiny. Mám to tady před sebou na papíře. Rád bych se projel první třídou. Průvodčí by tam byly ženského pohlaví, vybraných mravů, příjemného vzezření, uměly by latinsky a dělit zlomky se zbytkem a cesta [...]

Sebrali mi kudlu.
Zabijáka z Ibachu. Na letišti v Oslu. Ten chlapík u počítače, který skenuje obsah příručních zavazadel, zrovna nespal a zahlédl můj nůž. Zapomněl jsem si ho předělat do velkého batohu, ve kterém by s klidem dorazil do cílové stanice. A Norům se to nelíbilo, čepel byla příliš dlouhá. Sebeobrana se veřejně projevila pouze překvapeným pohledem [...]

Ty dvě ženy nalevo jsou Miss Švédsko 2009 a Miss Norsko 2009. Nemají s dnešním článkem společného víc než to, že pocházejí ze zemí, mezi kterými se právě přesouvám vlakem. Jsou tu, protože zkouším, co je pravdy na tom, že pohled na atraktivní ženy zvýší zájem i o jinak nepříliš zajímavý produkt.
A vliv to asi [...]

Na kole, autem, vlakem, letadlem či lodí
Uppsale se přezdívá město kol. Nikoho jsem to sice neslyšel říkat, ale někde jsem to četl. Ať už jí ale budete důvěrně oslovovat jakkoli, na kola určitě narazíte. Jsou všude. Černá i barevná. Pěkná i škaredá. A vy si jedno z nich kupte. Bez kola to nejde, protože až s nákupem [...]

Dostal jsem od dědy kolo. Esku, co má osmnáct rychlostí. Ne zase tak starou. Pak jsem si koupil košík a připevnil ho na nosič. Zároveň jsem však kolo rozšrouboval a rozložil. Zašel jsem do drogerie a tam koupil základovou barvu. Akrylovou. A na ní žlutou a červenou. Žluté taxi a odstín červené si už nepamatuju. [...]


Ondřej Pokorný

Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.

Pokyweb

Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.

Fotogalerie

    BryggenVigelandův parkBrann BergenCentreAlko... try to guess?Gamla UppsalaTwo girls in the gateKoloNárodné...FantomasStorvreta Fan-shopPitchSecret signalGuard and an extraordinary polished helmetDetail radniceStortingJaponky, Pilsner Urquell a Aiguille du MidiVikingská loď
  • Ondřej Pokorný: a tý bych si právě velice rád zbavil. nevíš o nějaký vdově-miliardářce?:) [...]
  • Martin: Já osobně ve druháku, ve třeťáku taky nečetl starší literaturu...ale ve čtvrťáku už ně [...]
  • Oli: Nejistou budoucnost máme všichni, tu ti nikdo neukradne :) [...]
  • Bara: Nevim, jeslti se Jirkovi nekdy bude hodit znalost 30 knih, ale slohovou praci a didakticky test over [...]
  • Ondřej Pokorný: Tak Češi to nezvládli ani s Makedonií. Ale je fajn, že se nevymlouvaj na rozhodčí, na smůlu, [...]