Posts Tagged ‘Erasmus

Bublaly. Otevřel jsem troubu a bublaly. Byly dvě, dvě formy ze tří čtvrtin zaplněné žlutou hmotou, do které jsem nakrájel půlku čokolády a rozmixoval dva banány. Troubu jsem zase zavřel a místo nervózního přešlapování kolem jsem začal mýt nádobí. Za chvilku jsem ale houbu zahodil a znovu zíral na ty dvě vlnící se buchty ve [...]

M/S Romantika je loď. Docela velká, bílá s modrým nápisem na boku. A nemůže za to, že pro ni vybrali tak otřesné jméno. Na jedenáct palub se může poskládat až 2500 cestujících a taky 470 aut. Patří estonským dopravcům Tallink, kteří se živí převážně tím, že přemisťují Finy do Estonska, Estonce do Švédska nebo třeba Švédy [...]

Nemám rád nakupování. A to docela dost. Nebaví mne prodírat se davem, nesnáším čekání ve frontách. Hnusí se mi procházet se po obchodech a vůbec tam trávit svůj čas. Fuj!
Ale abych přežil, musím kupovat jídlo. Od směnného obchodu lidstvo před nějakou dobou odstoupilo. Na jednu stranu je to pro mne jednoznačně výhoda, jelikož nevím, za [...]

„Vreta, Vreta, Storvreta,“ křičel dav malých capartů za našimi zády. Nebo to bylo něco podobného, harantům bylo blbě rozumět. Seděli jsme v první řadě, před námi se o zábradlí opírali vozíčkáři a pod nimi se proháněli červení a černí florbalisté. Domácí Storvreta IBK a hostující IBF Falun. Uppsalská hala Fyrishov, středeční mrazivý večer a Svenska [...]

Usain s malou lahví plnou mléka, na levém rameni mu visí drobný gepard. Gepardě saje, Usain se usmívá. Popisek fotky mluví o Två fartvidunder! Neboli dvou rychlých netvorech. A vedle fotky je krátký článeček o jejich setkání v jakémsi národním parku v Naiorobi.
Allmänt. Världens snabbaste man har adopterat världens snabbaste djur. Världs- och olympiamästaren Usain Bolt, Jamaica, adopterade [...]

Šedobílé reeboky mi lehce podkluzovaly v tom bahně přikrytém vrstvou listí. Ideální barva pro běh v lesoparku to není, ale já mám věci od toho, aby mi sloužily, ne abych já sloužil jim. Razil jsem si to po jedné ze stovek cestiček v Kåbo parku, pode mnou ta směska bahna a padlého listí, kolem stromy a přede mnou [...]

Směrem ke stropu trčela tyč a on před ní mával rukou. Nahoru, dolu. Potom doprava a doleva. Jako amazonský šaman nebo krotitel kober z Kalkaty. Vtip byl v tom, že ta divná tyč na jeho pohyby reagovala a přes několik metrů kabelů a miliardy malých mikročipů vydávala zvuky. Byla to ta chvíle, kdy jsem trochu litoval, [...]

„A“, „B“, „C“, „D“, „E“, „A“, „B“,… takhle nás Charles odpočítal před dveřmi. National Defense College ve Stockholmu. Těsně před tím jsem na chodbě potkal dva chlápky s cedulkou Czech Republic přišpendlenou na klopě saka, tak jsem na jednoho z nich promluvil jazykem svým nejmilejším. Prý nějaká konference NATO, „to víš militaristi,“ dozvěděl jsem se. „To víš, [...]

Zaprášená ulice v Kinshase. Dav černochů, transportéry a uniformy. Napětí. Demokratická republika Kongo, konec jara 2006, těsně před volbami. Obří země ve středu Afriky, stabilní jako švédská ekonomika na začátku 90. let, ostatně podobná situace jako v mnoha jiných post-koloniálních zemích. Kdo má největší pistoli, ten vládne.
Země před důležitými volbami. Prvními demokratickými volbami po 46 [...]

Seděl jsem na nízké betonové zídce a koukal na sever. Pak jsem zíral na západ, potom na východ. Všude bylo moře. Balt. Modrá barva. Sem tam loď s plachtou a několik obřích trajektů. Tallink, EckeröLinjen a Silja Line. Jedním z nich jsem se tam dostal. Tím nejhezčím samozřejmě.
M/S Victoria klidně stála v přístavu, mnozí střízlivěli v kajutách po dlouhé [...]


Ondřej Pokorný

Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.

Pokyweb

Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.

Fotogalerie

    BryggenVigelandův parkBrann BergenCentreAlko... try to guess?Gamla UppsalaTwo girls in the gateKoloNárodné...FantomasStorvreta Fan-shopPitchSecret signalGuard and an extraordinary polished helmetDetail radniceStortingJaponky, Pilsner Urquell a Aiguille du MidiVikingská loď
  • Ondřej Pokorný: a tý bych si právě velice rád zbavil. nevíš o nějaký vdově-miliardářce?:) [...]
  • Martin: Já osobně ve druháku, ve třeťáku taky nečetl starší literaturu...ale ve čtvrťáku už ně [...]
  • Oli: Nejistou budoucnost máme všichni, tu ti nikdo neukradne :) [...]
  • Bara: Nevim, jeslti se Jirkovi nekdy bude hodit znalost 30 knih, ale slohovou praci a didakticky test over [...]
  • Ondřej Pokorný: Tak Češi to nezvládli ani s Makedonií. Ale je fajn, že se nevymlouvaj na rozhodčí, na smůlu, [...]