Dnes to bude o Belgii. Podle vlajky a valonského kohouta objímajícího svého lvího souseda z Flander jste to už stejně poznali. Jste totiž chytří a vnímaví čtenáři, o tom nemám, snad až na pár výjimek, žádné pochyby. A protože se blíží můj svátek, budeme soutěžit!
Ano, proběhne historicky první soutěž v dějinách tohoto internetového ostrůvku nekorektnosti a vy, [...]
Dnes začnu v implicitně urážlivém tónu, tak se to u nás totiž dělá. Pak přejdu k činu ilegálnímu a nakonec budu vzdělávat. Ze zlého se proměním v ještě horšího, abych se pak vynořil čistý jako beránek vypraný v účinném pracím prášku a vymáchaný ve voňavé aviváži Magnifique.
Takže, novináři nejsou idioti. Někteří se snaží psát i články přínosné. Na [...]
Mám batoh. Je to cestovní krosna, řekl bych kobaltově modré barvy. Taky jsem si sehnal jehlu s nití. Když někam jedu, zajdu si do jednoho z těch kýčovitých obchodů s turistickými suvenýry a koupím si tam nášivku s místní vlajkou nebo znakem. Tak jako indiáni skalpovali cizí bojovníky, já skalpuju národy jednadvacátého století, abych si poté přišil jejich zmenšené [...]
In: Erasmus| Škola, etc.
10 Říj 2009Zaprášená ulice v Kinshase. Dav černochů, transportéry a uniformy. Napětí. Demokratická republika Kongo, konec jara 2006, těsně před volbami. Obří země ve středu Afriky, stabilní jako švédská ekonomika na začátku 90. let, ostatně podobná situace jako v mnoha jiných post-koloniálních zemích. Kdo má největší pistoli, ten vládne.
Země před důležitými volbami. Prvními demokratickými volbami po 46 [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.