In: Skáčeme, běháme
26 Zář 2011Netrpím představou, že by to zajímalo hodně lidí. Myslím si dokonce, že to bude drtivé většině obyvatel této planety, ba co míň, tohoto kontinentu, dokonce snad i tohoto státu, možná ještě méně, většině pravidelných i nepravidelných čtenářů tohoto webu, úplně jedno, ale Helsingborgs IF se včera stal mistrem švédské fotbalové ligy.
(Tichý a nechápavý údiv.)
(Zklamané konstatování, [...]
Diskutující A: Sakra, nejhorší možný los pro Rosenborg.
Diskutující B: FC Viktoria Plzen.
Diskutující C: -> Diskutující A: Proč?
Diskutující A: -> Diskutující C: Protože dostali současného českého mistra.
Diskutující D: Co vlastně víme o Plzni jiného než to, že za ně hraje Fillo?
Diskutující E: Uff, neznámý tým. Ale asi nebudou špatní. Bude to napínavé.
Diskutující C: Byl bych mnohem [...]
Pro Dana.
Když kope do balónu chlap, tak novinář rozebere úplně všechno. Dozvíme se o tom, jak se na zápas vyspal, dozvíme se třeba i s kým to bylo, dozvíme se, co měl k obědu, jak viděl situaci těsně před tou svojí pumelicí do vymezeného prostoru, kvůli kterému se někteří obrací ke svým bůžkům, fetišům a jiným modlám, [...]
BRATISLAVA. „Rusom som zapájal tri Playstationy, Fínom aj nejaké Xboxy,“ vraví IT špecialista Lukáš Komžík. Hokejisti sa ani mimo zápasov nevzdávajú hokeja. Ruské a fínske mužstvá, ktoré žijú spolu
v hoteli, si priviezli aj vlastné videohry. Zdroj:
sme.sk
S Honzou chodím občas běhat a sem tam na pivo. Vždycky si vcelku solidně postěžujeme nad životem společnosti obecně a [...]
In: Skáčeme, běháme
1 Dub 2011Dukla hrála kdysi dávno mezi mrakodrapy a napsal o tom Ota Pavel. Dneska hrála doma Na Julisce a napíšu o tom já.
Na Julisce stojí obří tribuna. Vážně obří. Po celé její délce se roztahují vínové a žluté lavičky, které vytváří z druhé strany stadionu viditelný nápis DUKLA. Já seděl přesně na písmenu „K“. „K“ je uprostřed [...]
Dva obrázky. První z terasy nějakých 310 m n. m. Kousek nad terasou je stanice zubačky s číslem 320 metrů, tak hádám těch 310 tady dole. Sedím na terase, přede mnou tři blonďaté hlavy. Vlasy stočené do drdolu. Trochu mi stíní ve výhledu na fjord, ale zase to jsou pěkné hlavy. Vedle mne posedává řada německých turistů, [...]
Trajekt přeplul kousek Baltického moře, zaparkoval a já se vylodil v Eckerö. Ålandské ostrovy, Finsko, úřední jazyk švédština. Přijel jsem se podívat na tu malou komunitu lidí požívající nebývale širokou autonomii, těšící se z demilitarizovaného území a mezinárodně zaručené neutrality. Něco na způsob empirického doplnění teoreticky získaných znalostí. To jsem se naučil ve škole. Aby to bylo [...]
Já jsem víc. Já jsem sakra víc. Já jsem Čech. Ty jsi Slovák. Smůla. Prostě vyšší kasta, s tím nic neuděláš. Ale nic si z toho nedělej, příště se narodíš lépe… To ty jsi zničil federaci, to jen ty máš nacionalistické spory s Maďary, hoň si ovce po lukách, požírej brynzu a hlavně buď [...]
Nemám radost, že prohráli. Měli bílé dresy a ty prý jsou šťastné, Vláďa to aspoň říkal. Snažili se, ale málo. Prohráli, ale podali ruce. To je dobře. Pamatuji si už několik proher. Možná tam jsou víc zapsané než výhry. Třeba ta s Německem ve finále. Nebo s Jugoslávií, to jsem dokonce poslouchal v rádiu. Nizozemsko [...]
In: Skáčeme, běháme
10 Srp 2007Vyrazil jsem na fotbal. Středeční večer, počasí nestálo za nic. Cestou na autobus jsme s Pájou solidně promokli, ale přesto jsme se zanedlouho dostali na Anděla, odkud speciálním autobusem nahoru na Strahov.
Vězte, nebyla to náhodná akce. Už přes týden jsme o tomto výletu uvažovali a jelikož jsme oba měli volno, nebylo nakonec o čem přemýšlet. [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.