Posts Tagged ‘Hospitality Club

Trajekt přeplul kousek Baltického moře, zaparkoval a já se vylodil v Eckerö. Ålandské ostrovy, Finsko, úřední jazyk švédština. Přijel jsem se podívat na tu malou komunitu lidí požívající nebývale širokou autonomii, těšící se z demilitarizovaného území a mezinárodně zaručené neutrality. Něco na způsob empirického doplnění teoreticky získaných znalostí. To jsem se naučil ve škole. Aby to bylo [...]

Pokud vyrazíte do Budapešti vlakem, přivítá vás s největší pravděpodobností majestátní budova nádraží Keleti. Jestli se však vypravíte stopem a zastaví vám rumunský šofér velkého náklaďáku, který vám mává před očima biblí, vyhledává v ní své oblíbené pasáže a míří někam do Aradu, zřejmě vás vypustí na jedné z benzínových stanic na jih od Budapešti. [...]

Krátce před půlnocí. Skrz reklamou přelepené okno wroclawské noční tramvaje číslo 17 jsem pozoroval muže toužícího po cigaretě. Kolemjdoucí v bílé košili mu nabídl z vlastní krabičky a vzápětí se vrzající vagón dal znovu do pohybu. Za dobrou čtvrt hodinu jsme dorazili na konečnou, kde nás vyzvedl Ziemek a odvezl k sobě domů. Na verandě [...]

Dnes napíšu něco o lidech, které jsme potkali a o tom, jak se mně zdála společnost, jestli to skutečně byla Cesta do pravěku.
Většina věcí v Rumunsku se mi jevila tak nějak napůl. V centru Oradey jezdila auta všech značek, v obchodech jste mohli najít úplně stejné věci jako u nás. Měli vodu, měli pivo, měli [...]

Zatoužil jsem mírně pobořit předsudky, poznat něco nového, prozkoumat další končinu a odmazat jedno z mnoha hic sunt leones. Aspoň malinko.
Rumunsko. Země, které se hodně lidí bojí. Zloději a vrazi, skrytá xenofobie i z úst lidí, od kterých bych to vážně nečekal. Snad proto, že je na východě, snad pro vlastní zkušenost z před třiceti [...]

Autor jezdí vlaky, busy, metry, tramvajemi, občas chodí pěšky, výjimečně zvedá nohy ještě výš a běhá. Přemýšlí o ptákovinách. Raduje se, když ho chytne revizor a zkontroluje jeho čerstvě zakoupenou devadesátidenní jízdenku za sedm set dvacet korun českých, a proto se posléze nemůže oddávat myšlenkám na nesmyslnost této drahé koupě. Autor si koupil knihu a [...]

Dnes už naposled skočím do pobřežních vod Severního moře a jako cizinec se pokusím přiblížit tuto velkou malou zemi.
Vrátil bych se do Lillehammeru, do Hansova domku, do obýváku propojeného s kuchyní. V rohu místnosti plápolal oheň v krbu a na žídlích sedělo pět lidí. Pan domácí, dva Ondrové a dvě Any. Dvě Any byly ze [...]

Co bych měl říct o cestě. Autobus byl pěkný, dostal jsem sluchátka a posléze jsem zkoušel všechny možné kanály, Šimek s Grossmanem, Cimrman, nějaká ta hudba, rádio, filmy v televizi. Uličkou sem tam procházela stewardka, objednal jsem si čaj, jindy zase čokoládu. Bylo to zdarma, tak proč nevyužít těchto netušených možností. V Teplicích přisedl poslední [...]

V pondělí ráno jsem přijel. Zaskočila mne strašná zima. Za celý týden v Norsku jsem nemrznul tolik jako při cestě vlakem z Prahy do Mejta. Krosnu jsem položil na sedačku, lyže opřel o stěnu, usedl vedle batohu a zabalen do bundy jsem si to všechno zkoušel vybavit. Celý týden toho severského dobrodružství, Hanse, běžkařské stopy, [...]


Ondřej Pokorný

Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.

Pokyweb

Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.

Fotogalerie

    BryggenVigelandův parkBrann BergenCentreAlko... try to guess?Gamla UppsalaTwo girls in the gateKoloNárodné...FantomasStorvreta Fan-shopPitchSecret signalGuard and an extraordinary polished helmetDetail radniceStortingJaponky, Pilsner Urquell a Aiguille du MidiVikingská loď
  • Ondřej Pokorný: a tý bych si právě velice rád zbavil. nevíš o nějaký vdově-miliardářce?:) [...]
  • Martin: Já osobně ve druháku, ve třeťáku taky nečetl starší literaturu...ale ve čtvrťáku už ně [...]
  • Oli: Nejistou budoucnost máme všichni, tu ti nikdo neukradne :) [...]
  • Bara: Nevim, jeslti se Jirkovi nekdy bude hodit znalost 30 knih, ale slohovou praci a didakticky test over [...]
  • Ondřej Pokorný: Tak Češi to nezvládli ani s Makedonií. Ale je fajn, že se nevymlouvaj na rozhodčí, na smůlu, [...]