Věc se má tak, že všichni ti, co mají moc nad naším akademickým konáním, chtějí po nás studentech Západoevropských studií recenze. Možná je tedy nechtějí všichni, ale rozhodně je chtějí ti, kteří mají moc i nad těmi, co mají sice moc nad námi, ale nemají ji nad těmi, co ty recenze chtějí. Je to složité, [...]
In: Mezi řádky
10 Led 2012Stačí trochu vody, lehce zázvoru, nějaký ten citrón a lžička medu.
Vodu ohřát, zázvor nakrájet, citrón stejně tak, přidat med a droga je na světě.
Každý píše seminárky pod vlivem jiných látek. Existují zastánci múz alkoholových, kteří je hledají ve víně či whiskey. Já je však letošní zkouškové budím ze zázvorového čaje.
A není to vůbec zlé.
In: Můj mikrosvět| Škola, etc.
23 Lis 2011Nedávno jsem něco slíbil. Netuším, co to bylo. Muž oblečený v postroji nebezpečně připomínajícím červenou karkulku chvíli poté, co ji už lehce natrávenou vytáhl myslivec z vlkova břicha, pronesl jakousi latinskou formuli. Já řekl slibuji a on mi vložil do ruky modrou rouru. Je v ní ukrytý diplom a přehled českého vzdělávacího systému, jehož několik schodů jsem už [...]
Dnes začnu v implicitně urážlivém tónu, tak se to u nás totiž dělá. Pak přejdu k činu ilegálnímu a nakonec budu vzdělávat. Ze zlého se proměním v ještě horšího, abych se pak vynořil čistý jako beránek vypraný v účinném pracím prášku a vymáchaný ve voňavé aviváži Magnifique.
Takže, novináři nejsou idioti. Někteří se snaží psát i články přínosné. Na [...]
„Je to možná sice trochu nepřesné, ale je to prostě tak,“ prohlásila mladá průvodkyně kdesi v brněnském podzemí. Těsně předtím určila neuvěřitelně dlouhé období výstavby sklepů pod Zelňákem. Nemám už tušení, kolik století to místním kopáčům a vrtačům trvalo, ale jsem přesvědčen, že se jednalo o dobu natolik dlouhou, že by během ní dokázaly přirozenou cestou [...]
Velevážení kolegové,
Bc. Jitko Štěpánková, Bc. et Bc. Tatiano Hořavová a Bc. Marku Aldorfe,
na následujících řádcích se, Vám, pokusím nastínit své myšlenky týkající se plánované expedice do východního cípu civilizace, do města, které mi je sice trochu vzdálené, ale mám ho přesto velice rád.
„I must say I was wonderfully surprised how our honeymoon turned out to [...]
In: Škola, etc.
18 Čer 2011Celé by to šlo popsat třeba takhle.
Zvládl jsem to všechno, bakalářské studium zakončil a magisterské brzy začnu. Naučil jsem se toho dost. Nejenom o tom slavném metru v Budapešti (1896), případně elektrickém pouličním osvětlení v Temešváru (1884), ale hlavně přemýšlet a dávat věci do kontextu. Poznal jsem i hodně lidí, kteří to ovládají stejně tak. [...]
In: Mezi řádky
7 Čer 2011Mám kamarádku a klobouk.
S kamarádkou jsem se seznámil loni v srpnu a klobouk jsem si koupil dnes.
Nevím sice zcela jistě, jestli má kamarádka taky nějaký klobouk, ale odhaduji, že ano. A nejenom jeden. Ona má totiž snad všechno oblečení, které kdy bangladéšské děti a jiní otroci v rozvojových zemích ušili, a ve svých skříních (ano, množné číslo je [...]
In: Škola, etc.
5 Čer 2011Snad tím nejklíčovějším poznatkem, který jsem za čtyři léta svých univerzitních studií nabyl, není ani průběh procesu odzbrojování mezi Sovětským svazem a Spojenými státy, ani důležitost zapojení místních komunit pro úspěch rozvojové pomoci někde v subsaharské Africe. Nepovažuji za zásadní dokonce ani znalosti o imigračních proudech do severní Evropy, s nimiž si tamní univerzální welfare [...]
In: Škola, etc.
21 Kvě 2011Sonny Corleone ztratil nervy. Sollozzo téměř zastřelil jeho otce. Konec vyjednávání. Mafiáni zalehli na matrace a nastala válka mezi newyorskými rodinami. Chodníky zalila krev.
Takhle úžasně to sepsal Mario Puzzo a později natočil Francis F. Coppola. Alespoň si to tak pamatuji já, který jsem příběh kdysi na jeden zátah přečetl a před několika lety neméně nadšeně [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.