Posts Tagged ‘nostalgie

Kapr na talíři

In: Mezi řádky

29 Čvc 2011

Bylo před vánoci roku 1997. Ondra chodil do 4. B, což znamená, že si ještě stále vedl vcelku pečlivě své sešity. Psal do nich úhledným písmem a občas stránky vylepšoval i nějakým tím obrázkem. Ondra byl typickým příkladem propojení zbytečně chytrých genů a horlivého snažení dostat jedničku, nejlépe podtrženou. Jinak by totiž zápis v žákajdě vypadal [...]

Tahle modro-zeleno-oranžová kreatura připomínající nepovedenou kombinaci mozkové hmoty a trubičky používané ke zdobení dortů tvarohem se jmenuje Narvalion tvrdoleb a patří k Lidem Moře. Narvalion tvrdoleb je jeden z Gormitů.
Pokud se nechytáte, zřejmě jste se narodili v minulém tisíciletí, nebo doma nemáte nikoho, kdo se v tisíciletí současném narodil. Já se nechytal úplně stejně až [...]

„Buďte opatrný! A držte se pořád ve stínu!“ říká Sam Hawkens hlasem Rudolfa Hrušinského. „Budu Same,“ odpovídá Petr Kostka, tedy Old Shatterhand. Drtící ruka. Old Shatterhand se právě chystá proplížit kolem Kiowů, aby osvobodil Vinnetoua a Inču-čunu, zatímco já ležím hned vedle. Pod peřinou hned vedle kazeťáku, ze kterého zní indiánské bubny. Klap. Musím otočit [...]

Měl jsem kupu žetonů od rulety. Takové té dětské. Žetony, které se kladou na zelený herní plán. Milý pokus nenasytných byznysmenů o infikování nevinných bytostí zálibou v hazardní hry. Žetony různých hodnot a barev. Kulaté žetony.
Měl jsem papír, karton, fixy, nůžky a lepidlo. A hokejové kartičky. Spoustu hokejových kartiček. A tvořivého ducha. A spoustu času. [...]

„Dobrou noc!” Odcházel z divadla a odpověděl na moje „Na shledanou”. Za chvíli jsme ho viděli sedět za volantem stříbrného Mercedesu. Jsem automobilový barbar. Ale úplně špatné a škaredé auto to nebylo. Vavrocha nechal v šatně. Ota Plk ve svých rolích přežíval. Zdeněk Svěrák nikoli.
Tmavý kabát a baret. Právě skončil Záskok, my oblékli své bundy [...]

Trochu až děsí, že jsem už mezi těmi co vzpomínají na dětství. Schází mi snad jen ten babičkovský tón a jiskřička v oku zrcadlící kdesi hluboko nalezenou radost a ten povzdech: „Jó, to tenkrát, to bylo všecko jinak než dneska…” Přijde to, tohle přijde určitě, ale tak daleko ještě nejsem, milé děti. Na krásné věci [...]

Dost špatně se hádá, kdo si co myslí. Občas jdu po ulici a proti mně jde někdo jiný. Přemýšlím o tom, jestli ten druhý přemýšlí o mně, nebo třeba o tom, jestli ten, co jde proti němu – teda já – přemýšlí o něm. Taky se někdy zamýšlím nad tím, jestli ten druhý kdysi koukal [...]

Na tenise

In: Skáčeme, běháme

3 Kvě 2008

Jsem na kurtu. Teda spíš se na něj dívám. Vybral jsem si jednu prázdnou sedačku, obratně ji sklopil a usedl. Svítí slunce, svítí dost. Brýle nemám, zase mi zrudnou oči. Jako vždycky, když jsem dlouho na slunci bez brýlí. Krémem jsem se nenamazal, ale nespálím se. Mám dost dobrou kůži, opálí se, ale nespálí, je [...]

Školotoč

In: Škola, etc.

4 Říj 2007

Bude tomu již pár let co malý Ondra poprvé do školy šel. Výprava hodná první cesty prvorozeného syna do školy postupovala lipovou alejí k nemocnici, kousek za ní odbočila vpravo a následně doputovala podél kolejí, které se jako dlouhý had proplétají Vysokým Mýtem, až k bílé budově s červenou střechou na okraji města. U vchodu [...]

Narodil se chlapeček. Postupně rostl, nevím proč se bojím použít slova sílil. Postýlka mu byla malá, ležet ho již nebavilo, poprvé se posadil a začal lézt po kolenou. Ano, lézt po kolenou. Nejprve nemotorný pohyb postupně zdokonaloval a vybrousil k naprosté dokonalosti. Lezl dopředu, lezl dozadu. Pravá, levá strana, ani s tím nebyl sebemenší problém. [...]


Ondřej Pokorný

Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.

Pokyweb

Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.

Fotogalerie

    BryggenVigelandův parkBrann BergenCentreAlko... try to guess?Gamla UppsalaTwo girls in the gateKoloNárodné...FantomasStorvreta Fan-shopPitchSecret signalGuard and an extraordinary polished helmetDetail radniceStortingJaponky, Pilsner Urquell a Aiguille du MidiVikingská loď
  • Ondřej Pokorný: a tý bych si právě velice rád zbavil. nevíš o nějaký vdově-miliardářce?:) [...]
  • Martin: Já osobně ve druháku, ve třeťáku taky nečetl starší literaturu...ale ve čtvrťáku už ně [...]
  • Oli: Nejistou budoucnost máme všichni, tu ti nikdo neukradne :) [...]
  • Bara: Nevim, jeslti se Jirkovi nekdy bude hodit znalost 30 knih, ale slohovou praci a didakticky test over [...]
  • Ondřej Pokorný: Tak Češi to nezvládli ani s Makedonií. Ale je fajn, že se nevymlouvaj na rozhodčí, na smůlu, [...]