Posts Tagged ‘politika

Sigbjørn Johnsen se jmenuje norský ministr financí. Jeho telefonní číslo je +47 22 24 41 00. Není to asi žádná tajná informace, protože tohle číslo jsem právě našel u jeho fotky na stránkách norské vlády. Sigbjørn se narodil v roce 1950 v Lillehammeru a má jistě velké sociální cítění, protože patří k norské Arbeiderpartiet, což jsou sociální demokraté. [...]

Nevím, jak to napsat. Ano, prostě nevím.
Už jsem si připravil fotku Jirky Paroubka a barona Prášila, chtěl jsem psát něco o tom, jak mi je ten člověk neskutečně nesympatický, jak ztělesňuje hádky, osobní útoky, urážky, nezodpovědnost, jednoduchost, nadutost, sebestřednost a všechno to, co se mi na politice nelíbí, jak mu nevěřím ani slovo a tak. [...]

Prezident, první dáma, bývalý prezident, místopředseda sněmovny, místopředseda senátu, velvyslanec, šéf prezidentské kanceláře, šéf bezpečnostní služby, šéf generálního štábu a další vysocí generálové armády, poslanci, senátoři, předseda Institutu paměti národa, historici, potomci obětí z Katyně, zástupci církví, šéf národní banky a další.
Celkem asi 96 lidí. Všichni mrtví. A oni letěli uctít oběti sedmdesát let starého masakru [...]

Mám batoh. Je to cestovní krosna, řekl bych kobaltově modré barvy. Taky jsem si sehnal jehlu s nití. Když někam jedu, zajdu si do jednoho z těch kýčovitých obchodů s turistickými suvenýry a koupím si tam nášivku s místní vlajkou nebo znakem. Tak jako indiáni skalpovali cizí bojovníky, já skalpuju národy jednadvacátého století, abych si poté přišil jejich zmenšené [...]

„A“, „B“, „C“, „D“, „E“, „A“, „B“,… takhle nás Charles odpočítal před dveřmi. National Defense College ve Stockholmu. Těsně před tím jsem na chodbě potkal dva chlápky s cedulkou Czech Republic přišpendlenou na klopě saka, tak jsem na jednoho z nich promluvil jazykem svým nejmilejším. Prý nějaká konference NATO, „to víš militaristi,“ dozvěděl jsem se. „To víš, [...]

Posunul si obroučky brýlí na nose, zhoupl se na židli a s úsměvem řekl: „No, možná někdy v budoucnosti.” Nešlo se tomu nezasmát. Právě zahrál do autu slušné faux pas, když ho moderátor oslovil jako prezidenta Republiky Srbsko. Přitom je „jen” ministr zahraničí. Vuk Jeremić. Třicet tři let.
Mladý ministr mladé demokratické země, alespoň o tom [...]

Stávají se na tom našem světě různé věci. Občas jsou velké, někdy malé. Sem tam významné, jindy nedůležité. O všech by se ale dalo psát. Daly by se popsat stohy papíru a vypsat balíky tužek. Jen kdyby se člověk dokázal správně vyjádřit, kdyby uměl přetavit svůj vnitřek do písmen, slov a vět. Do odstavců a [...]

Mám hlavu plnou předsudků a jsem hrozně naivní idealista, to je můj problém. Nebudu dobrý historik, nikdy jsem ani nechtěl být a neustále doufám, že nebudu. Přesto se to na mne teď valí a já neumím strkat hlavu do písku. Píši další seminárky a nesměle, a zřejmě také marně, pronikám do tajů meziválečného období. Dozvídám [...]

Dneska bych začal trochu netradičně otázkou. Co jste dělali, když vám bylo třináct let? Pokud se na chvíli ponoříte do vzpomínek, možná přijdete na to, že se vám zalíbila první dívka, možná jste ještě stále sbírali samolepky fotbalistů, dívali jste se na televizi i po večerníčku, mnozí nebyli schopní usnout bez velkého plyšového medvěda v [...]

V novinových stáncích je k dostání spousta časopisů. Oblíbil jsem si časopis MF Plus. Zajímavé reportáže, názory, rozhovory, zajímavosti a aktuality z domova i ze světa. Takových časopisů je sice spousta, ale já mám na MF Plus rád jednu speciální rubriku, která sice neobsahuje více než deset poznámek, ale o to více se mi líbí. [...]


Ondřej Pokorný

Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.

Pokyweb

Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.

Fotogalerie

    BryggenVigelandův parkBrann BergenCentreAlko... try to guess?Gamla UppsalaTwo girls in the gateKoloNárodné...FantomasStorvreta Fan-shopPitchSecret signalGuard and an extraordinary polished helmetDetail radniceStortingJaponky, Pilsner Urquell a Aiguille du MidiVikingská loď
  • Ondřej Pokorný: a tý bych si právě velice rád zbavil. nevíš o nějaký vdově-miliardářce?:) [...]
  • Martin: Já osobně ve druháku, ve třeťáku taky nečetl starší literaturu...ale ve čtvrťáku už ně [...]
  • Oli: Nejistou budoucnost máme všichni, tu ti nikdo neukradne :) [...]
  • Bara: Nevim, jeslti se Jirkovi nekdy bude hodit znalost 30 knih, ale slohovou praci a didakticky test over [...]
  • Ondřej Pokorný: Tak Češi to nezvládli ani s Makedonií. Ale je fajn, že se nevymlouvaj na rozhodčí, na smůlu, [...]