In: Do pedálů
28 Led 2012Cyklistický blog mého oblíbeného Guardianu mi před několika dny udělal nesmírnou radost článkem o
prvních cyklovzpomínkách. Pokud nejste ruštináři, přečtěte si ho. Třeba vám provětrá zaprášenou paměť tak jako mně.
Moje první vzpomínka je bohužel mlhavá a možná jsem si ji zpětně dotvořil až mnohem později při listování rodinným fotoalbem. Není se však čemu divit, vzpomínce [...]
Glóbus, hokejové kartičky, sportovní rukavice, kazetu Rychlých šípů 2, budík, nafukovací člun, kazetu od Kelly Family, album Barbie, medvěd s mládětem na břiše, houpacího koně.
Brožurku s tímto obsahem jsme kdysi vytvořili se sestrou. Já kreslil, ona lepila. Oba jsme ji pak připevnili za okno a začali se předhánět v úvahách, komu co zabalí Ježíšek pod stromečkem. Ted už [...]
In: Můj mikrosvět| Škola, etc.
23 Lis 2011Nedávno jsem něco slíbil. Netuším, co to bylo. Muž oblečený v postroji nebezpečně připomínajícím červenou karkulku chvíli poté, co ji už lehce natrávenou vytáhl myslivec z vlkova břicha, pronesl jakousi latinskou formuli. Já řekl slibuji a on mi vložil do ruky modrou rouru. Je v ní ukrytý diplom a přehled českého vzdělávacího systému, jehož několik schodů jsem už [...]
In: Můj mikrosvět
5 Lis 2011Už spí.
Bezpečně.
Umytá. Zuby vyčištěné. Čisté pyžamo. Chrápe.
Modelovali jsme dinosaury. Tedy, ona po mně chtěla, abych pro ni vymodeloval dinosaury. Já řekl, že je dinosaurus moc složitý. Ona se zeptala proč. Takové věci čtyřleté nedokážu vysvětlit, tak jsem navrhl, že vymodeluju, nějaké dinosauří jídlo. Udělal jsem tučňáka. Ona ho vzala do ruky a řekla, že to [...]
Sevřel jsem ji pevně do rukou a dotančil s ní z kuchyně do pokoje. Položil jsem ji tam vedle sebe a zasněně se na ni už nějakou dobu dívám. Má úžasné tvary. Je krásná a vím jistě, že bude sladká. Ale teď ještě ne!
Stoupá z ní kouř a je v ní 200 g moučkového cukru.
Nedávno mi moje maminka při [...]
In: Mezi řádky
2 Čvc 2011Velice zřetelně si pamatuji, jak jsem kdysi na začátku dubna zašel za svým tehdejším spolužákem – dnes dělá vše pro to, aby mi jednou mohl vrtat zuby –, a ten mi zaplnil tašku kompaktními disky s filmy. Probíhala první polovina nultých let, novinové stánky tohoto světa ještě nezaplavovaly domácnosti levnými DVD s filmovými hity a já si [...]
In: Mezi řádky
19 Kvě 2011Když jsem naposledy hlídal tygra, tak to netrvalo dlouho. Chvíli jsme si hráli s plastovými dinosaury, četli jsme pohádku o holčičce pěstující květiny v zahradě (rozdělení rolí: já četl, tygr říkal „ještě jednu“), zkoušeli jsme sluchátka a nakonec šel tygr spát. Sám si vyčistil zuby. Já to přísně zkontroloval.
Příště jí už před spaním zvládnu sundat gumičku z [...]
In: Mezi řádky
6 Kvě 2009V naší rodině máme spoustu zvyků. Taťka pečlivě a do zákrytu zarovnáná nad kuchyňskou deskou zavěšené nože s naběračkami, sestřička dokáže téměř dokonale zaplnit podlahu svého pokoje všelijakým oblečením, děda se při jakémkoli hovoru obratně přiblíží k tématu spotřeby vody ve svém bytovém domě (shodou okolností to jsou oni, kdo jí spotřebuje nejvíc, což babička [...]
První tóny dětské písničky opustily reproduktor malého kazeťáku. Stojím v kruhu maminek. Každá v rukou dítě, já držím taky jedno. Elča a já na hodině hudebky. Rok a měsíc a už to do ní perou. Dětské knížky, hračky, říkanky a muzika. Rozvoj dítěte po všech směrech. Jak ta bude všestranná.
První tóny tedy plní místnost plnou [...]
Obchoďák. Velký. Hledám přesnídávku. Jeden regál za druhým. Nic, nic a zase nic. Teda všechno, všechno a zase všechno. Ale přesnídávky nikde. Chci najít ty skleničky s ovocem a zeleninou pro děti. Elča zítra slaví narozky. První. Já ji chci dát přesnídávku. Narozeninovou přesnídávku.
Ptám se v informacích. Když mi neporadí, bude sestřenice bez dárku. Přijde [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.