In: Mezi řádky
11 Čvc 2010Představte si komára. Tedy spíše komáří samičku. Protože komáří samci krev nesají. A tahle komářice krouží někde nad Ústím nad Orlicí. A asi dvacet kilometrů po proudu Orlice, třeba v Chocni u náhonu se prochází člověk, vydechuje oxid uhličitý, potí se a tak všelijak vyzařuje člověčinou. Ta komářice má vážně hlad, potřebuje krev a ona je [...]
Helena Jonsson. Běhá na lyžích s puškou na zádech. Největší favoritka ženských biatlonových soutěží ve Vancouveru. V dnešních DN ji najdete snad na všech stránkách, protože se večer představí ve sprintu na 7,5 km. Na titulce je vyfocená ve žluto-modré kombinéze s čapkou Tre Kronor a pěti olympijskými kruhy na čele. Píšou o ní jako o första svenska guldhoppet, [...]
In: Skáčeme, běháme
24 Úno 2009Dav, rámus, bílo. Lyžař a další lyžař a za chvíli jiní dva. Kravské zvonce. Liberecké mistrovství světa všude kolem. Přede mnou hrazení a stopou se ženoucí borec. Vedle mne vlajky. Německá, estonská a spousta českých. Houkačka. Za mnou taky něco vlaje. I já mám jednu. Sportovní vlastenci vytáhli zaprášené prapory. A křičí hop hop hop. [...]
První tóny dětské písničky opustily reproduktor malého kazeťáku. Stojím v kruhu maminek. Každá v rukou dítě, já držím taky jedno. Elča a já na hodině hudebky. Rok a měsíc a už to do ní perou. Dětské knížky, hračky, říkanky a muzika. Rozvoj dítěte po všech směrech. Jak ta bude všestranná.
První tóny tedy plní místnost plnou [...]
Obchoďák. Velký. Hledám přesnídávku. Jeden regál za druhým. Nic, nic a zase nic. Teda všechno, všechno a zase všechno. Ale přesnídávky nikde. Chci najít ty skleničky s ovocem a zeleninou pro děti. Elča zítra slaví narozky. První. Já ji chci dát přesnídávku. Narozeninovou přesnídávku.
Ptám se v informacích. Když mi neporadí, bude sestřenice bez dárku. Přijde [...]
„Dobrou noc!” Odcházel z divadla a odpověděl na moje „Na shledanou”. Za chvíli jsme ho viděli sedět za volantem stříbrného Mercedesu. Jsem automobilový barbar. Ale úplně špatné a škaredé auto to nebylo. Vavrocha nechal v šatně. Ota Plk ve svých rolích přežíval. Zdeněk Svěrák nikoli.
Tmavý kabát a baret. Právě skončil Záskok, my oblékli své bundy [...]
Jsou tu zase, letos se přiblížily hodně rychle, pomalu jsem si toho nestačil ani všimnout. Nebýt těch vánočních stromečků v obchodech a všude vyhrávajících koled, snad bych i na dárky zapomněl. Ale zvládl jsem to všechno. V tuto chvíli dokonce plním i tu milou povinnost, popřát vám, čtenářům, pěkné Vánoce a krásný rok 2008. Nepokusím [...]
In: Mezi řádky
9 Pro 2007Trvalo to o třináct dní déle než původně mělo. Ranní námraza na semaforech u motolské nemocnice několikrát roztála, lidé postávající na zastávce před nemocnicí, po uši zahalení do teplých bund, se nesčetněkrát vyměnili s těmi, co přijeli v autobusech, z nově osazené javorové aleje na Vraclavské opadalo poslední listí, které taťka přejížděl ráfky svého bicyklu [...]
In: Svázáno vazbou
4 Lis 2007Konečně jsem sebral dost odvahy, abych z poličky sejmul malou bílou knížku obalenou vrstvičkou prachu a dočetl její příběh. Příběh, který hodně zraňuje, ale zároveň tak krásně hřeje. Pohádku, která má úžasné kouzlo a při každém přečtení si z ní čtenář vezme něco nového, někdy smutného, jindy veselého. Dočetl jsem jen několik málo kapitol, těch [...]
In: Mezi řádky
18 Čer 2007Tak jsem měl včera večer zase jednou velmi nevšední zážitek. Baletka mému srdci nejbližší včera večer ukončila svá studia na brněnské taneční konzervatoři. Viděl jsem ji tančit podruhé v životě, a proto se raději schovám za stručné prozaické konstatování situace: Mahenovo divadlo v Brně, plno lidí, nedalo se téměř ani dýchat, úžasná atmosféra a skvělé [...]
Student Mezinárodních teritoriálních studií na FSV UK, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Je můj osobní projekt, který vytvářím přibližně od února 2006. Vznikl jako internetový občasník osmnáctiletého gympláka a neustále se proměňuje. Hledám pro něj vhodnou pozici, ideální vzhled a odpovídající obsah. Pokyweb si neklade za cíl vykládat absolutní pravdy, nechce se tvářit objektivně. Web je to můj a je subjektivní a plný předsudků stejně jako jeho autor. Tento blog je místem, na kterém mne trochu poznáte, setkáte se s mými myšlenkami, názory, koníčky a postřehy. Dozvíte se o mé rodině, přátelích a kamarádech, o tom co vyrábím, kde co hledám a snad i proč to dělám.