Sebrali mi kudlu.
Zabijáka z Ibachu. Na letišti v Oslu. Ten chlapík u počítače, který skenuje obsah příručních zavazadel, zrovna nespal a zahlédl můj nůž. Zapomněl jsem si ho předělat do velkého batohu, ve kterém by s klidem dorazil do cílové stanice. A Norům se to nelíbilo, čepel byla příliš dlouhá. Sebeobrana se veřejně projevila pouze překvapeným pohledem [...]
In: Mezi řádky
19 Pro 2008Před pěti hodinami jsem si uvařil čaj. Obyčejný, sáčkový Milford. Červený pomeranč / Červený pomaranč, s vitaminem C / s vitaminom C. A před chvílí jsem se jím opařil. Po pěti hodinách. Leták nelhal. “Nápoj vydrží teplý minimálně šest hodin.” Po pěti byl sakra teplý.
Mohl za to
Sigg Basic Line 0,75 l. Moje nová termoska. [...]
In: Mezi řádky
20 Čer 2008Dnes jsem ho konečně dostal. Šel jsem po něm delší dobu, chyběl mi. Švýcarský zabiják. Zabiják z nerezové oceli a s černým plastovým krytem. Dvě ostří, jedno velké, druhé malé. Otvíráky na konzervy, na láhve (vyzdvihávám vlatnosti pivních), nějaký ten šroubovák, vývrtka, bodec, pinzeta, dokonce i párátko. Jedno plastové párátko a vývrtka spolu se vším [...]
In: Mezi řádky
28 Úno 2007Dokument o starých manželích ze švýcarského kantonu Obwalden žijících během letních měsíců v salaši na jednom z alpských velikánů, chovajících stádo šedivých kravek a vyrábějících sýr. Idylická atmosféra horské přírody a spokojeného stáří.
Dnešní člověk je doslova závislý na výdobytcích moderní civilizace. Auto, plyn, elektřina, Internet, těžko si představit, že by se dalo existovat bez těchto [...]
Švýcarsko je země malá, ale o to krásnější. Upravená města, domy ověšené pestrobarevnými květináči, lidé různých barev, krávy s velkými a těžkými zvonci, všudypřítomné vlající národní a regionální vlajky, průzračná voda, jakoby nalinkované zelené vinice, velehory pokryté i na konci léta sněhem, čtyři úřední jazyky, skvělá infrastruktura, lahodná čokoláda, vynikající sýr a v minulém týdnu [...]
Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.
Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.