Posts Tagged ‘Uppsala

Měl jsem kamaráda.
Už ho nemám.
Život je sem tam krutý.
Pamatuju si ho šlapajícího po pěšině, když si zkracoval cestu ze studentských kolejí do centra Uppsaly.
„Hey, are you heading to Engelska parken?“ zrychlil jsem krok, dostal se na jeho úroveň a zeptal jsem se ho. Uppsala byla téměř celá prázdná a bylo velice pravděpodobné, že ten neznámý [...]

Průměrný Švéd spořádá za rok 17 kilogramů cukrovinek. A je to světový šampión. Tohle číslo jsem sice nevěděl, když jsem včera stál u plastových boxů v místní samoobsluze, držel v ruce lopatku a házel bonbóny do papírového pytlíku, ale podle obrýlené babičky a muže se sluchátky, kteří dělali to samé hned vedle mne, mi bylo jasné, že [...]

Na kole, autem, vlakem, letadlem či lodí
Uppsale se přezdívá město kol. Nikoho jsem to sice neslyšel říkat, ale někde jsem to četl. Ať už jí ale budete důvěrně oslovovat jakkoli, na kola určitě narazíte. Jsou všude. Černá i barevná. Pěkná i škaredá. A vy si jedno z nich kupte. Bez kola to nejde, protože až s nákupem [...]

Kde budu bydlet? Co se budu učit? Kam můžu jít večer na pivo? Jak daleko je nádraží? Vystačí mi peníze? A mnohé jiné. Spousta otázek se mi honila hlavou před tím, než jsem poprvé usedl do letadla směr Sever a zakotvil v Uppsale kvůli svému dvousemestrálnímu pobytu Erasmus. Odpovědi se nehledaly úplně snadno. Abych předešel podobné [...]

Čtvrtého března, lehce odpoledne, Uppsala, vlakové nádraží. Před chvíli jsem prokličkoval zasněženým městem, zaparkoval kolo do jednoho ze stojanů a teď už sedím ve vlaku. Takový obyčejný vlak. Pendluje mezi Uppsalou a Stockholmem. Venku je zima a fouká vítr. Dost. Předek lokomotivy je pěkně namrzlý. A v Baltu zamrzají velké trajekty i menší ledoborce, které [...]

„Vreta, Vreta, Storvreta,“ křičel dav malých capartů za našimi zády. Nebo to bylo něco podobného, harantům bylo blbě rozumět. Seděli jsme v první řadě, před námi se o zábradlí opírali vozíčkáři a pod nimi se proháněli červení a černí florbalisté. Domácí Storvreta IBK a hostující IBF Falun. Uppsalská hala Fyrishov, středeční mrazivý večer a Svenska [...]

Usain s malou lahví plnou mléka, na levém rameni mu visí drobný gepard. Gepardě saje, Usain se usmívá. Popisek fotky mluví o Två fartvidunder! Neboli dvou rychlých netvorech. A vedle fotky je krátký článeček o jejich setkání v jakémsi národním parku v Naiorobi.
Allmänt. Världens snabbaste man har adopterat världens snabbaste djur. Världs- och olympiamästaren Usain Bolt, Jamaica, adopterade [...]

Šedobílé reeboky mi lehce podkluzovaly v tom bahně přikrytém vrstvou listí. Ideální barva pro běh v lesoparku to není, ale já mám věci od toho, aby mi sloužily, ne abych já sloužil jim. Razil jsem si to po jedné ze stovek cestiček v Kåbo parku, pode mnou ta směska bahna a padlého listí, kolem stromy a přede mnou [...]

Směrem ke stropu trčela tyč a on před ní mával rukou. Nahoru, dolu. Potom doprava a doleva. Jako amazonský šaman nebo krotitel kober z Kalkaty. Vtip byl v tom, že ta divná tyč na jeho pohyby reagovala a přes několik metrů kabelů a miliardy malých mikročipů vydávala zvuky. Byla to ta chvíle, kdy jsem trochu litoval, [...]

„A“, „B“, „C“, „D“, „E“, „A“, „B“,… takhle nás Charles odpočítal před dveřmi. National Defense College ve Stockholmu. Těsně před tím jsem na chodbě potkal dva chlápky s cedulkou Czech Republic přišpendlenou na klopě saka, tak jsem na jednoho z nich promluvil jazykem svým nejmilejším. Prý nějaká konference NATO, „to víš militaristi,“ dozvěděl jsem se. „To víš, [...]


Ondřej Pokorný

Student Západoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nepravidelný sportovec, náruživý čtenář, začínající cestovatel, kulturní barbar, zanícený jedlík a pijan, občasný pisálek a neúnavný pozorovatel svého okolí.

Pokyweb

Pokyweb je můj web. Můj osobní projekt, jak se to teď asi nazývá, když chcete ukázat, že je to něco velkého. A Pokyweb je něco velkého. Vytvářím ho přibližně od února 2006, kdy jsem tenhle svůj vlastní internetový plácek založil. Jinak jsem toho zase tak moc nezaložil. Mám na to ještě čas. Chtěl jsem psát, rád píšu, tak jsem si chtěl dělat radost. Rád si dělám radost. Byl jsem tehdy osmnáctiletý gymplák. Teď už nejsem. Stejně tak se i Pokyweb proměnil. Jako já. A oba se měníme neustále. Hledám pro něj pozici, vzhled a obsah. Já rád hledám. Taky zkouším a vymýšlím. A píšu. Pokyweb je stejně chorý jako já. Je neobjektivní, plný předsudků. Je můj. Předsudky se snažím krotit. Pokouším se. Pokyweb je tím místem, kde mne trochu poznáte. A já se třeba taky poznám sám. Přečtete si tu mé myšlenky, názory, dozvíte se o mých koníčcích a zážitcích. Najdete tu něco o mé rodině, přátelích a kamarádech. Vítejte.

Fotogalerie

    BryggenVigelandův parkBrann BergenCentreAlko... try to guess?Gamla UppsalaTwo girls in the gateKoloNárodné...FantomasStorvreta Fan-shopPitchSecret signalGuard and an extraordinary polished helmetDetail radniceStortingJaponky, Pilsner Urquell a Aiguille du MidiVikingská loď
  • Ondřej Pokorný: a tý bych si právě velice rád zbavil. nevíš o nějaký vdově-miliardářce?:) [...]
  • Martin: Já osobně ve druháku, ve třeťáku taky nečetl starší literaturu...ale ve čtvrťáku už ně [...]
  • Oli: Nejistou budoucnost máme všichni, tu ti nikdo neukradne :) [...]
  • Bara: Nevim, jeslti se Jirkovi nekdy bude hodit znalost 30 knih, ale slohovou praci a didakticky test over [...]
  • Ondřej Pokorný: Tak Češi to nezvládli ani s Makedonií. Ale je fajn, že se nevymlouvaj na rozhodčí, na smůlu, [...]